Grossovi lidé dostali miliony z prodeje Mostecké uhelné

Kamarádit se Stanislavem Grossem se jistým lidem milionově vyplatilo. Po dlouhých jedenácti letech se ukázalo, že jeho blízkým spolupracovníkům zřejmě přistály na účtech miliony z provizí za prodej těžařské společnosti Mostecká uhelné.
Vyplývá to z dokumentů, které před koncem loňského roku poslal na Vrchní státní zastupitelství v Praze jako žádost o pomoc vyšetřující soudce ze Švýcarska. Tamní úřady se prodejem dolů zabývají již léta kvůli podezření z praní špinavých peněz. O celé kauze informuje MF Dnes.
Kudy peníze tekly?
Podle švýcarských detektivů a zdroje blízkého vrchnímu státnímu zastupitelství odešlo krátce po privatizaci dolů od kupce 46 procent akcií MUS, švýcarské firmy Investenergy, zhruba pět milionů dolarů (asi 170 milionů Kč) na účet firmy Torrence Trading na Gibraltaru. Důvodem platby byla údajně provize za prodej. Celková kupní cena byla 650 milionů korun, provize tedy činila 27 procent.
K účtu měl přístup zbrojař Pavel Musela - přítel tehdejšího šéfa poslaneckého klubu ČSSD a vlivného muže strany Grosse. Musela podle nového zjištění vyplatil 400.000 dolarů najatému bankéři, další peníze pak už putovaly po "české stopě", píše deník.
Většina peněz šla nejprve na Kypr na firmu Cromix a z ní na Larosi Holdings LTD a Lawrence. Larosi Holdings dostala 2,2 milionu dolarů. K účtu této firmy měli přístup dva lidé - opět Musela a Jiří Martinek, který dělal Grossovi poradce a zajišťoval pro ČSSD kampaně a marketing. Ten si pak poslal celkem 300.000 dolarů (dle tehdejšího kurzu přes deset milionů korun) na svůj účet do Česka. Firma poslala podle švýcarských dokumentů a zdroje ze zastupitelství také 85.000 dolarů (2,9 milionu Kč) na švýcarský účet vedený na jméno Antonína Sýkory, bývalého člena ČSSD a později poslance. Jeho syn Robert Sýkora byl Grossův kamarád. Na jeho doporučení se také stal náměstkem ministra průmyslu.
Sýkora švýcarský účet nemá, Martinek není k nalezení, Musela je nesvéprávný a Gross o ničem neví
Robert i Antonín Sýkora však jakoukoliv spojitost s provizemi kolem dolů rezolutně popírají. Sýkora starší odmítá, že by vůbec měl ve Švýcarsku nějaký účet. Martinek není k nalezení a pro MfD se tak nevyjádřil. Gross na otázku deníku, co pro něj Martinek dělal, odpověděl: "Nic zvláštního." A dodal, že informace o provizích je pro něj nová. Musela po tragické události, kdy spadl z posedu, nekomunikuje a je nesvéprávný.
"Mohu vyloučit, že by na mě Sýkora v souvislosti s privatizací tlačil. Proces nemohl nijak ovlivnit. Martinka neznám vůbec," řekl novinám tehdejší ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Miroslav Grégr. Privatizace podle něj byla naprosto čistá a nebyl důvod vyplácet jakékoliv provize.
Historie Mostecké uhelné
Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a.s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Společnost několikrát změnila vlastníka. V roce 1998 v ní největší podíl patřil Appian Group. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Central Europe Development Investment Funds PCC Limited koupili Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Petr Pudil (deset procent) a Vasil Bobela (deset procent), v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.
Po r. 1989 tu byly dlouho pravicové vlády, levicové vlády tudíž nemohly nic prošustrovat. A oškubávaly nás i tenkrát jedna radost.