Ministři se vrací do původních zaměstnání. Jak to?

Běžnému zaměstnanci by se každý vysmál, ale na končící ministry teplá místa a platy celý rok čekají! Ministr dopravy Gustáv Slamečka vedl ještě loni na jaře Státní fond dopravní infrastruktury a podle dostupných informací se jeho plat se všemi odměnami mohl blížit měsíčně 300 tisícům korun. Teď na ministerstvu balí, a i když by podle svých slov neodmítl ani nabídku zůstat v politice, má o své další práci jasno: „První den po nástupu nového ministra se vracím jako ředitel na fond.“ Jak je to možné? Slamečka vysvětlil, že měl na dobu ministrování neplacené volno a místo na fondu mu tak zůstalo.

Stejné je to u dalších čtyř ministrů, kteří chtějí zpět do předchozí práce – Rostislava Vondrušky (místní rozvoj), Daniely Kovářové (spravedlnost), Vladimíra Tošovského (průmysl a obchod) a Jakuba Šebesty (zemědělství).

Zvláštní ovšem je, že roční absence ředitelů nebyla v takto »oslabených« institucích vůbec poznat. Alespoň to tvrdí jejich mluvčí. „Samozřejmě to chod inspekce neovlivnilo,“ konstatovala například mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová, kde drží místo ministru Šebestovi. Pak se ovšem naskýtá otázka: Nebylo by lepší platy zbytečných ředitelů ušetřit a místa prostě zrušit?

Kdo chce zpět na teplé místečko?

Gustáv Slamečka (50): Ministr dopravy se hodlá po volbách vrátit na Státní fond dopravní infrastruktury.

Daniela Kovářová (45): Ministryně spravedlnosti počítá s tím, že usedne zpět do křesla ředitelky Justiční akademie.

Jakub Šebesta (61): Na ministerstvo zemědělství přišel ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Chce zpět.

Vladimír Tošovský (48): Ministr průmyslu a obchodu se vrátí na post generálního ředitele České přenosové soustavy.

Rostislav Vondruška (49): Ministr pro místní rozvoj byl ředitelem agentury CzechTourism a zvažuje, že se do funkce vrátí.