Zeman výjimečně souhlasí se Schwarzenbergem: Trump to v Íránu zpackal

Smrt Solejmáního a následné sestřelení letadla vyvolalo obavy, že konflikt přeroste v třetí světovou válku. To odborníci oslovení Bleskem popřeli a stejně to vidí i prezident Miloš Zeman.

„Nevěřím tomu, že to bude obrovský konflikt, na to Írán nemá. Vývoz pohonných hmot z jejich území klesl, jediná možnost, kterou mají, je uzavřít Hormuzský průliv, kudy teče ropa i odjinud. V tom případě může vzniknout konflikt menšího rozsahu,“ komentoval prezident Zeman pro Blesk situaci na Blízkém východě.

Nicméně usoudil, že je možnost vyslat do akce „osamělé vlky“. „Írán nemá tu možnost jako Talibán před rokem 2001. Nicméně je tu možnost individuálních teroristických útoků, ty možná nebudou mít takový dosah, ale nelze vyloučit odvetu na americkém území,“ konstatoval.

Zeman: Zabití generála vedlo k milionovým demonstracím

Zabití íranského generála přišlo z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Někteří odborníci a politici tento čin odsoudili jako zbrklý. Prezident Miloš Zeman to vnímá podobně.

„Zabití generála vedlo k milionovým demonstracím. Oni se kvůli tomu sjednotili, což Trump asi nechtěl. Proto si myslím, že to byla zpackaná akce. Ajatolláhům to pomohlo, nikoliv uškodilo,“ zmínila hlava státu v pořadu S prezidentem v Lánech.

Vysílali jsme: Zeman pro Blesk o Válkové, Íránu, polibku dcery i vašich dotazech

Za zbrklý a dokonce za zločin považuje zabití Solejmáního také exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). „Tady bych docela výjimečně souhlasil se Schwarzenbergem. Zabití oficiálního představitele fungujícího státu, ať si o něm myslím, co chci, je porušení mezinárodního práva,“ dodal Zeman. 

Kníže dále uvedl, že má obavy, že se někteří politici nakazili terorismem. Zeman odmítl, že on by takto nakažený byl, stejně tak Donald Trump. „Těžko budu mluvit za něj, ale zopakuji -  z hlediska zamýšlených efektů to bylo zpackané. Když něco podniknu a posílám nepřítele, tak je to zpackaná akce,“ doplnil.

Írán se přiznal k sestřelení letadla: Lidská chyba

Život Kásema Solejmáního zhasl 3. ledna při nočním raketovém útoku z dronu. Smrt generála oslavovali Íračané tancem, Íranci naopak protestovali a slibovali odvetu. Za hlavu Donalda Trumpa dokonce vypsali odměnu 80 milionů dolarů.

Jen pět dní nato se ale poblíž Teheránu zřítil ukrajinský letoun, na jehož palubě zemřelo 176 lidí a členů posádky, včetně 20 dětí. Nejmladšímu byl jeden rok. Téměř okamžitě se začalo spekulovat o tom, že letadlo bylo sestřeleno, či na jeho palubě byla odpálena bomba. 

ONLINE: Írán přiznal sestřelení boeingu! Prezident se za smrt 176 lidí omluvil Ukrajině

Kanadský premiér Justin Trudeau, který přišel o 63 občanů, jako první oficiálně vyslovil obavu, že byl letoun sestřelen. Odvolával se na informace ze zpravodajských služeb. 

V sobotu 11. 1. Írán nakonec oficiálně potvrdil, že se jednalo o sestřelení. Jako důvod uvedl velitel gardového letectví  Amir Ali Hajizadeh lidskou chybu. Údajně přestaly fungovat radary a operátor se obával, že se jedná o raketu protivníků.

Zeman během rozhovoru zmínil, že by nebyl proti tomu, aby se čeští vojáci raději z Blízkého východu stáhli. „Mluvili jsme na tom s Janem Hamáčkem (ČSSD) na obědě. Měli bychom mít připravena letadla pro případnou evakuaci,“ řekl. 

Amir Ali Hajizadeh - velitel gardového letectví, který informoval o chybě, jež stála život více jak 170 lidí na palubě ukrajinského letounu (11.1.2020) | ČTK