
Zeman řekl, jak velký bere důchod. A čím si u něj „šplhla“ Maláčová
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden vyjádřil myšlenku, že důchody v Česku by za dva roky měly vzrůst v průměru alespoň na 15 tisíc korun. „Na to jsem dosáhl,“ prozradil Miloš Zeman v neděli pro Blesk. Jeho starobní důchod podle jeho slov činí právě 15 tisíc korun, upřesnil v pořadu S prezidentem v Lánech. Obecný růst důchodů podporuje, uvědomuje si ale, že je třeba rozsáhlá reforma. Zmínil také, čím jej potěšila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a v čem s ní nesouhlasí.
Podle Zemana existuje více způsobů, kterými by se dalo přispět ke zvýšení důchodů v Česku. „Já bych rád upozornil na jednu možnou penzijní reformu, o které se příliš nediskutuje. To jsou zaměstnanecké a zaměstnavatelské penzijní fondy,“ uvedl prezident. Podle něj je to věc, která by se mohla výrazně rozšířit.
„Byl by tady další zdroj příjmu, který by pokryl vaše stáří. Zaměstnanecké penzijní fondy považuji za zajímavou součást plánované penzijní reformy,“ domnívá se prezident.
Uvědomuje si totiž, že v současném stavu nelze pokrýt budoucí potřeby všech důchodců. Plán Andreje Babiše, že by lidé v Česku pobírali do dvou let důchod v průměru 15 tisíc korun, ale zatím vidí otevřeně. I když na částku již dosáhl – jeho starobní důchod činí 15 tisíc korun, jak prozradil.
Je to jen zlomek toho, co pobírá jako hlava státu. Platy ústavních činitelů od roku 2019 vzrostly, Zeman si tak z 252 tisíc korun polepšil na 274 tisíc korun. Částka podléhá zdanění, je z ní však vynecháno sociální a zdravotní pojištění. I po odchodu z funkce pak Zeman zůstane zajištěn, prezidenti mají nárok na doživotní měsíční rentu činící 50 tisíc korun.
Životní minimum podle Zemana nemá růst
Zhruba 15 tisíc korun je i částka, na kterou by se podle Zemana měla dostat minimální mzda. „Myslím si, že to není nic nedosažitelného,“ uvedl prezident. Jedním dechem ale dodal, že je zásadně proti zvyšování životního minima.
„Přes nejrůznější koeficienty se na základě zvýšení životního minima automaticky zvyšují i všechny sociální dávky,“ řekl Zeman a vysvětlil, že pokud se mají lidé motivovat k práci, pak nelze zvyšovat sociální dávky a „rozevírat tak nůžky“. Je to věc, na které se s ministryní Maláčovou neshodne.
Jinak má ale Zeman na Maláčovou jen samou chválu. Jak sám uvedl, „šplhla“ si u něj zrušením Fondu dalšího vzdělávání. V něm podle prezidenta pracovalo na 600 úředníku, které platil stát.
Ťokovi bych vynadal, radil prezident Babišovi
Zeman se vyjádřil i ke dvěma dalším tématům, která poslední měsíce rezonovala českou vládou. První byly slevy na jízdném pro studenty a důchodce – prezident z nich není nadšen. „Slevy na jízdném přijímám s určitými rozpaky,“ řekl Zeman a se smíchem dodal, že „tohle je ještě diplomatická formulace“.
Stejně tak je proti plošnému proplácení obědů dětem v Česku. Mělo by platit jen pro děti z chudých rodin. „Obědy pro chudé děti ano. Chudé děti jsou definovány tím, že jejich rodiny berou dětské přídavky. Nepotřebujete žádnou novou administrativu a evidenci,“ myslí si prezident.
Jinak výraznější výtky k fungování současné vlády nemá. Stále platí, že by rád zrušil Senát a podpořil principy přímé demokracie v Česku. „Velmi bych si přál změnu spočívající v přímé volně starostů, primátů a hejtmanů,“ řekl Zeman a popsal i způsob, který by podle něj zaručil, že by při volbách nebyl obcházen vítěz.
Je si také vědom kritiky, která se poslední týdny snáší na ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) v souvislosti s dálnicí D1. Babišovi nastínil postup, jak v jeho situaci postupoval. „Já bych na jeho místě vynadal ministru Ťokovi a sesadil ředitele správy silnic a dálnic,“ uvedl Zeman. Ťoka by ale neměnil, ministři dopravy podle něj mají v Česku příliš malou životnost.
V souvislosti s ekonomickým růstem a blížícím se útlumem Zeman radí, abychom diverzifikovali náš export. A to nejen do Číny a Ruska, zemím, ke kterým netají svůj pozitivní vztah, ale i třeba do Indie nebo střední Asie. „Bude-li ohrožen státní rozpočet, například německou recesí, tak bychom to mohli kompenzovat právě diverzifikací našeho exportu,“ řekl prezident.
Důchody a minimální mzda v roce 2019
Důchody v Česku k 1.1 2019 vrostly v průměru o 900 korun. Pevná část penze, stejná pro všechny lidí, se zvedla o 570 korun na 3 270 korun. Procentní část podle odvodů, výdělků a odpracovaných let vzrostla o 3,4 procenta. Lidé nad 85 let dostávají navíc ještě tisícikorunu měsíčně.
Vedle zákonné valorizace (cca 600 korun), která vyjde na zhruba 24 miliard korun, vyjde extra zvýšení důchodu (300 korun) na dalších 11 miliard korun, plus dvě miliardy korun pojme tisícikoruna pro pětaosmdesátileté.
Minimální mzda vzrostla začátkem roku o 1150 Kč na 13 350 korun. Základní hodinová sazba vzrostla ze 73,20 na 79,80 korun. Minimální mzda se tak přiblížila částce 13 700 korun, kterou požadovala Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s Josefem Středulou.
Co je ti potom,...
