Historie vlastnictví hrobky je zamotaná. Vlastnila ji Anna Vozihnojová – maminka nedávno zesnulého Františka Vozihnoje (†74). „Kamarádila se s babičkou pana Kopřivy a kdysi dávno se ústně domluvily, že si Kopřivovi mohou ukládat urny do skleněné skříňky vedle náhrobní desky. V roce 1991 nejdříve zemřela babička pana Kopřivy, v roce 1997 pak moje tchyně,“ vysvětluje Ludmila Vozihnojová (70).
Ústní dohoda fungovala až do roku 2015. Rodina Vozihnojova platila hrobové místo a rodina Kopřivova jim posílala poplatek za propůjčení části hrobky. „Bylo dohodnuto, že pokud někdo z Kopřivovy rodiny zemře, nesmí být pochovaný do hrobky, ale může si uložit urny do schránky,“ tvrdí paní Vozihnojová.
Dělení
Dohoda ale panu Kopřivovi začala vadit. „Nechtěl nám platit bez paparagonu, tak se domluvil s paní z obecního úřadu a ona bez našeho vědomí hrobové místo rozdělila. A tím pádem si začal dělat i nárok na hrobku,“ tvrdí Vozihnojová.
Zhoršení situace
Před více než rokem pan Kopřiva tragicky zemřel. „Jeho manželka ho bez našeho souhlasu nechala uložit do hrobky, prý si to přál. Kdybych to tenkrát věděla, tak jsem zavolala na kriminálku, kvůli neoprávněnému otevření hrobky. Ale dozvěděla jsem se to až zpětně od lidí z vesnice,“ líčí.
Smrt pana Vozihnoje
9. ledna letošního roku zemřel manžel paní Vozihnojové. Ke ztrátě milovaného muže se tak přidává i obava, kam ho uloží. Bojí se, že potřebuje souhlas druhé rodiny. A navíc je tam cca rok pohřbený pan Kopřiva a není si jistá, zda lze hrobku tak brzy znovu otevřít…
Pavla Kopřivová: My jsme taky rodina!
Paní Kopřivová má dle svých slov na vše důkazy. A dokonce tvrdí, že jsou s Vozihnojovými jedna rodina. „My jsme taky rodina. Manželova prababička byla Vozihnojová a vzala si pana Kopřivu. Několik generací naší rodiny je tam také pohřbených. To, že hrobka šla v dědictví z generace na generaci neznamená, že jsou majitelé,“ je přesvědčená.
Paní Kopřivová potvrdila, že v roce 2015 došlo k rozdělení hrobového místa. „Mám teď smlouvu na dalších deset let. Zařídil to můj právník. Já jsem zaplatila řádně za tu půlku a můžu si na ní dělat, co chci,“ pokračuje.
Na otázku, zda může paní Vozihnojová uložit do hrobky svého manžela odpověděla: „Mají svojí polovinu, já s tím vůbec nemám problém, když si ho tam uloží. Pokud tedy nenaruší moji polovinu,“ říká.
Historie sporu
Když paní Ludmila zjistila, že v jejich hrobce leží pan Kopřiva, začala jednat. „Vyzvala jsem starostu k odstranění cizího těla z hrobky,“ říká s tím, že se nic nedělo.
Starosta Tomáš Pavelka, který spor řeší, ale dodal: „K rozdělení hrobky došlo v roce 2015, kdy jsem ještě nebyl starosta. Obě rodiny ale smlouvu podepsaly! Tedy i manžel stěžovatelky. A proto má každá rodina přesně polovinu hrobového místa,“ vysvětlil.
Pan Vozihnoj nežije, tudíž není možné zjistit, co podepsal, jeho žena ale tvrdí: ,„Manžel si myslel, že se jedná stále o ukládání uren, tak nakonec podepsal smlouvu. Nikdo nikdy neříkal, že se jedná o rozdělení hrobky. Ta je v našem vlastnictví – naší rodiny. Proto nemůže dojít k ukládání těl do naší hrobky!“
Pokus o smír nevyšel
Loni proběhla schůzka, které se účastnili jak zástupci obecního úřadu, celá rodina Vozihnojů i paní Pavla Kopřivová. „Dostali jsme tři možnosti řešení. Že zemřelý zůstane v hrobce 10 let, rodinná hrobka se rozdělí na půl a nakonec třetí variantu, se kterou všichni souhlasili – a to, že obecní úřad vyměří nové hrobové místo pro rodinu Kopřivových a veškeré ostatky budou přemístěny,“ tvrdí Ludmila Vozihnojová.
„Pak ale došlo k obratu a paní Kopřivová si to rozmyslela a chce půlku naší hrobky. Podle mě je to ale naše nemovitost, která se dědí. Úřadu se platí jen hrobové místo,“ je přesvědčená Ludmila.
Starosta je v zapeklité situaci. „Bohužel se nedá už historicky doložit, čí hrobka byla. A ani jak to měly rodiny domluvené,“ uzavřel s tím, že ale viděl starší smlouvu z roku 2005. „Určitě vím, že jsou to zpětně desítky let, co to tak je. Pohřbení jsou tam lidé z roku 1900, “ dodává.
Ombudsmanka Blesku: Klid přinese až řádné dědictví!
Složitou situaci se pokusila rozklíčovat Jaroslava Šafránková, Ombudsmanka Blesku. „Z dokladů je nepochybné, že Kopřivovi používali na základě dohody s rodinou Vozihnojových část hrobu již před rokem 1991,“ říká Šafránková.
„Sama paní Vozihnojová říká, že jim za užívání hrobového místa do roku 2015 platili a hrobové místo užívali tak, že zde měli skleněnou skříňku, do které ukládali urny a náhrobní desku, kterou jim rodina paní Vozihnojové povolila. Je tedy nepochybné, že ve vlastnictví Kopřivových je i náhrobní deska, tedy podle mého názoru spíše část pomníku. Smlouvu od obecního úřadu měla rodina Kopřivových již od roku 2015, kdy si pronajali půlku hrobového místa přímo od obecního úřadu, s čímž ale manžel paní Vozihnojové souhlasil.
To, že obec udělala smlouvu na polovinu hrobového místa, které je zcela nepochybně pod hrobkou ve vlastnictví Vozihnojových, byl postup nesprávný a taková smlouva by byla neplatná, pokud by s ní pan Vozihnoj nesouhlasil,“ tvrdí dále Šafránková.
Musí být v dědictví
Vlastnictví hrobky musí být osvědčeno v dědickém rozhodnutí, a i paní Vozihnojová by měla dbát na to, aby v dědickém rozhodnutí byla výslovně hrobka uvedena. „Pokud ji pan Vozihnoj nezdědil tak, že by na to bylo dědické rozhodnutí, je třeba podat návrh na dodatečné projednání dědictví, aby nejdříve zdědil pan Vozihnoj hrobku a teprve po něm bude moci zdědit hrobku paní Vozihnojová,“ radí Ombudsmanka Blesku.
Podle Šafránkové je protiprávní, že Kopřivovi nechali pohřbít svého příbuzného do cizí hrobky, protože k hrobce nemají jakákoliv práva. „Není patrno, kdo by měl povolovat otevření hrobky mimo rodiny Vozihnojových,“ říká s tím, že paní Vozihnojová může manžela do hrobky zajisté pohřbít, neboť i z fotografií je patrno, že se jedná o minimálně dvojhrob, ne-li trojhrob, a jestliže se jedná o hrobku klenutou, vyzděnou neměl by to být žádný problém.
Pakliže se jedná o hrob, je třeba zjistit, v jaké hloubce je pohřben příbuzný paní Kopřivové a kde. V každém případě je třeba se obrátit na hygienickou stanici a zjistit podmínky.
POTŘEBUJETE OMBUDSMANA BLESKU?
NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, náměstí Marie Schmolkové 3493/1, 100 00 Praha 10-Strašnice nebo na e-mailovou adresu: ombudsman@cncenter.cz
Nezapomeňte připsat také svoje telefonní číslo.
Podmínkou je zveřejnění vašeho příběhu v deníku Blesk a reportáže na Blesk.cz!
Takto vypadá hrob brněnského rapera Alana Kunce (†42), který byl znám jako Pan Chalan. Hynek Zdeněk
