"Lidé se obvykle se značkaři nesetkají, jen zcela výjimečně. Chceme jim tento zážitek dopřát," řekl Přílepek. Značkaři vyrážejí do terénu nejčastěji v květnu a červnu, před hlavní turistickou sezonou. Každý rok obnoví třetinu všech tras. Pěších tras je téměř 43.000 kilometrů.

Původní značky byly pouze červené, a prostřední pruh měl deset centimetrů, okolní bílé pruhy jen čtyři centimetry. Postupně se pásové značení ustálilo a tvoří jej čtverec o straně deseti centimetrů se stejně širokými pruhy. Brzy se k červené barvě přidaly modrá, zelená a žlutá.

Přestože systém funguje 130 let a mohlo by se zdát, že na něm není co vymýšlet, stále funguje metodická komise. "Pořád je co zlepšovat a bez uzardění lze říct, že systém je téměř dokonalý. Srovnání se státy střední Evropy vyznívá lichotivě," řekl Přílepek. Bonusem je maximální soulad značení v terénu se zákresem na mapě. "Mapy vydává naše produkční firma Trasa. Zároveň spolupracujeme se společností Seznam.cz, která spravuje portál Mapy.cz a dáváme jim aktuální podklady," uvedl předseda KČT Vratislav Chvátal.

V minulosti, obzvláště v dobách Československa, se vedly diskuse o tom, jak značení sjednotit, protože Slováci a řada jiných států používá na rozcestích vzdálenost v hodinách, zatímco v Česku jsou údaje v kilometrech. "Ze zkušeností a historických diskusí vyplynulo, že není potřeba náš systém měnit. Naše hory nejsou takového charakteru, aby se zásadně lišila doba sestupu a výstupu," řekl Přílepek. Devadesátiletý značkař Milan Pernica také vzpomněl na to, že na českých značkách na horách měly být po jedné z diskusí oba údaje, avšak na směrovníky se nevešly. A KČT nechtěl jejich délku měnit.

Přílepek uvedl, že při návštěvě zahraničí lidé z klubu často sledují systém značení. "Ale náš je tak propracovaný, že není třeba jej měnit. Naopak dostáváme nabídky ze zahraničí, abychom tam udělali naše značení," řekl Přílepek.

Nedávno tak Češi značili trasy v okolí brazilského města Bataypora, loni se obnovovalo značení v rumunském Banátu. Existuje také v Chorvatsku v okolí Bašky, loni se obnovovalo na Podkarpatské Rusi na Ukrajině. "Kolegové z Ústeckého a Karlovarského kraje značili v Německu a zájem je třeba z Gruzie a Ázerbájdžánu," doplnil Přílepek.