Mračková Vildumetzová oslovila ministra školství Roberta Plagu (ANO). Žádá od něho přípravu potřebných legislativních opatření, aby střední školy zřizované kraji i soukromníky přijímaly studenty po splnění jasně daných podmínek. Takzvané cut-off score, tedy zavedení počtu bodů, které by museli uchazeči o studium splnit na jednotlivé typy středních škol, ale EDUin odsuzuje.

"Je vysoce pravděpodobné, že ti představitelé krajů, kteří cut-off skóre prosazují, nedomýšleli skutečné dopady takového opatření... Ačkoliv snahy, zejména Karlovarského kraje, decimovat budoucnost regionu jsou varovné, pevně doufejme, že zvítězí evidence-based (na důkazech založený) přístup. Cut-off skóre může mít v českém selektivním vzdělávacím systému zhoubný vliv na dosažené vzdělání u dětí ze sociálně a ekonomicky slabých rodin," uvedl vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

"Pro kraje je stávající situace ohledně úrovně vzdělávání naprosto nepřijatelná. Ze statistik za uplynulý školní rok vyplynulo, že u maturitních zkoušek bylo neúspěšných celkem 36,2 procenta maturantů, to je obrovské číslo! Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší," uvedla Mračková Vildumetzová.

Školy podle ní přijímají mnohdy žáky, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. "A my nadále nemůžeme nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, když nemáme možnost ji jakkoliv ovlivnit," uvedla.

"V zavedení tohoto tzv. cut-off score rozhodně nevidíme represivní nástroj pro uchazeče o studium, ale motivaci pro všechny vynaložit alespoň nějaké úsilí, aby se na střední školu dostali," uvedla Mračková Vildumetzová.

Například v Karlovarském kraji školy pro školní rok 2017/2018 nabízely 3447 volných míst, přijaly 2483 žáků. Žáci devátých tříd se tak podle ní nemusejí příliš snažit, aby se na střední školu dostali, i když třeba nemají potřebné studijní předpoklady.

EDUin kritizuje i to, že Karlovarský kraj předložil zákonodárnou iniciativu, podle které by o oborech a počtu žáků rozhodovaly kraje, a nikoli školy samotné. Důvodem je to, aby se obory přiblížily požadavkům trhu práce.

"Sledování trhu práce, s nímž by samozřejmě školství mělo být v určitém souladu, by nemělo spoléhat na znalosti krajských politiků, ale měly by se zapojit rovněž Národní vzdělávací fond a Národní ústav pro vzdělávání, tedy instituce schopné poskytovat kvalitní demografický i ekonomický výhled," uvedl v tiskové zprávě EDUin.