"Podle nejnovějších dat je stav ovzduší v České republice velmi špatný. Tři z pěti lidí žijí v oblastech, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. S příchodem zimy navíc tradičně nastávají smogové situace, které vše ještě zhorší. Ministerstvo životního prostředí situaci dlouhodobě podceňuje a v důsledku jeho liknavosti dýcháme špatný vzduch,” uvedla Balcarová. Její pozměňovací návrh by zamezil udělování výjimek z limitů pro znečištění ovzduší velkým uhelným elektrárnám.

Jak uvedli Piráti v tiskové zprávě, ukončení výjimek pro limity znečištění by dopadlo na 11 největších uhelných elektráren, které by se musely modernizovat nebo po roce 2021 skončit. "Podle statistik je zmíněných 11 zdrojů znečištění zodpovědných za 12.293 ztracených let života ročně," uvedla zpráva.

Druhý z návrhů dává obcím pravomoc zakázat na svém území spalování hnědého uhlí v malých kotlích. K návrhům se připojili například hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák (ANO), poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL).

Proti návrhům vystoupila například poslankyně Eva Fialová (ANO), podle které by zrušení výjimek mohlo mít velký dopad na dodávky a ceny tepla.

Návrhy Balcarové podpořily ekologické organizace. Hnutí Duha upozornilo na vysoký počet lidí, které trápí špatné ovzduší. "Představa, že v této situaci dostanou uhelné elektrárny výjimku z limitů, které jsou samy o sobě slabší, než jaké platí pro čínské elektrárny, je prostě absurdní," uvedl ředitel Hnutí Duha Jan Koželouh. Podle Jana Rovenského z Greenpeace ČR není důvod, proč by měly "největší a nejbohatší firmy v zemi mít lepší podmínky než obyčejní lidé".

Změna zákona o ovzduší navrhovaná MŽP vychází z evropské směrnice, kterou Česko musí zahrnout do své legislativy, uvedla náměstkyně MŽP Berenika Peštová. Změny se týkají zejména národního programu snižování emisí, který musí být detailnější. Částečně souvisí i s normou pro biopaliva, cílem je nahrazení části biopaliv první generace novějšími biopalivy. Zatímco biopaliva první generace jsou vyráběná například z kukuřice nebo řepky, novější biopaliva využívají nepotravinářské suroviny.