"Je to pro nás vstřícný krok. Zaslouží si to hlavně poskytovatelé sociálních služeb a především pracovníci, kteří v zařízeních pracují," uvedla Vildumetzová. Dodala, že pokud by kraje peníze nedostaly, zvládly by ze svých rozpočtů peníze na růst platů poskytnout jen svým zařízením, ne ostatním provozovatelům. Péči o potřebné zajišťují z velké části také neziskové či církevní organizace. Podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) mají teď jistotu všichni poskytovatelé, že finance získají.

Kraje, odbory a poskytovatelé péče si dlouhodobě stěžují na nízké výdělky v sociálních službách. Pracovníky, kteří by se starali o seniory a postižené, se tak zařízením nedaří najít a udržet. Polovina pečovatelek a pečovatelů, které platily kraje a obce, si loni měsíčně se všemi příplatky a odměnami nevydělala ani 18.821 korun hrubého. V neziskových či soukromých zařízeních polovina pečujících měla méně než 17.070 korun hrubého.

Vláda nařídila výraznější přidání v sociálních službách od července. Tarify, které u pečovatelů tvoří asi dvě třetiny výdělku, se zvedly o 23 procent. Kabinet na to regionům poslal na druhé pololetí 1,16 miliardy. Kraje požadovaly ale ještě 822 milionů, které vydaly na přidání od loňského listopadu do konce letošního června. Tarify se loni od listopadu zvýšily o čtyři procenta.

"Kraje dostanou ve druhé polovině října peníze na účty," uvedla Marksová. Připustila, že vydané peníze budou úřadu práce chybět a resort se je bude snažit do rozpočtu získat. Úřad práce nespotřeboval ze své přidělené sumy přes čtyři miliardy korun. Podle původních plánů měl tuto částku využít příští rok, mohl tak dostat z pokladny ministerstva práce méně a resort mohl peníze využít jinak.

Ministerstvo práce původně sumu z rezervy úřadu práce nechtělo uvolnit, odvolávalo se na pokyny ministerstva financí a jejich nejasný výklad. Podle původních informací své nespotřebované prostředky mohl využít jen úřad práce. Podle zástupců krajů Marksová prokázala "odvahu i přes neurčité vyjádření ministerstva financí", když rozhodla o uvolnění peněz. Ministryně podotkla, že dofinancování sociálních služeb není mimořádné, resort práce k němu musel přikročit i v minulých letech.

Marksová už dřív uvedla, že kraje letos na sociální služby dostaly rekordní dotace. S dřívější částkou 1,16 miliardy na růst výdělků by to mělo být 10,43 miliardy, k tomu přibude 822 milionů. Loni to bylo celkem 9,19 miliardy. Ministryně i další politici a experti poukazovali na to, že financování sociálních služeb je vícezdrojové a podílet by se na něm měly také kraje. Regiony si na dopady vládních nařízení, která začínají platit uprostřed roku, stěžují. Jejich rozpočty s dodatečnými výdaji nepočítají. Žádají, aby se podobná opatření jako zvyšování platů přijímala vždy k lednu následujícího roku a zahrnovala se do rozpočtů.