Šéfka německé vlády po společném obědě uvedla, že zřízení přijímacího tábora pro uprchlíky v Tunisku nebylo předmětem jednání. Z uprchlíků, kteří loni ze severu Afriky dopluli do Itálie, jich podle ní jen méně než procento bylo z Tuniska. Klíčem k řešení je proto podle Merkelové Libye, odkud do Evropy odplouvá drtivá většina afrických běženců.
Podobně to vidí i Šáhid, podle něhož stejně Tunisko nemá na tábor pro uprchlíky kapacity. "Musí být nalezeno řešení společně s Libyí. To je jediná cesta," zdůraznil už v rozhovoru s deníkem Bild.
Merkelová se Šáhidem diskutovala mimo jiné o zlepšení návratové politiky. Loni se do Tuniska z Německa vrátilo 116 migrantů, což je podle německé kancléřky příliš málo. Tunisanů, kteří ve spolkové republice nedostali azyl a měli by se vrátit, je několikanásobně více. Merkelová do budoucna preferuje dobrovolné návraty, při nichž jsou běženci motivováni i finančně. Dokáže si představit i motivaci, která by spočívala v podpoře vzdělání nebo podnikatelských záměrů navrátilců.
Návratová politika do Tuniska dosud podle německých médií vázla i proto, že severoafrická země někdy dlouho váhala s potvrzením identity svých občanů. Atentátník Amri, kterého se německé úřady neúspěšně pokoušely vyhostit, dostal potřebné doklady až dva dny po krvavém útoku na berlínský vánoční trh.
Premiér Šáhid v dnešním rozhovoru opět odmítl odpovědnost tuniských úřadů v tomto případě. "Žádné chyby se nedopustily," míní. Na tiskové konferenci po jednání s Merkelovou ale jasně nevysvětlil, proč tuniské úřady potřebné doklady pro Amriho nedodaly dříve. "Anis Amri určitě nereprezentuje Tunisko," uvedl s tím, že je třeba zjistit, proč se tento mladý muž radikalizoval. "Když Amri v roce 2011 opouštěl Tunisko, nebyl žádným teroristou. Nic nenasvědčovalo tomu, že se zradikalizuje," řekl Šáhid už Bildu.
Merkelová dnes hovořila také o tom, že chce pomoc Tunisku pojmout ze široka a zaměřit se i na ekonomickou spolupráci nebo podporu tamního školství, aby měli Tunisané lepší perspektivu a nemuseli odcházet do Evropy.
