Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a přidružené Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už loni. Půlroční prodloužení kontrol schválily 12. května členské státy EU, další tříměsíční prodloužení odhlasovaly 11. listopadu.
"Dokud nebudou všechny členské státy plnit své závazky vyplývající z schengenského práva, nemůžeme se vrátit zpět k schengenskému systému, v němž neexistují vnitřní hraniční kontroly," konstatoval nedávno německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Nyní Německo plánuje další prodloužení kontrol, uvedl Spiegel s odvoláním na informace z nedávného zasedání velvyslanců při Evropské unii. Spolková republika přitom argumentuje zejména nebezpečím možných teroristických útoků.
Německý požadavek se přinejmenším v některých zemích unie s pozitivní reakcí podle všeho nesetká. Už na říjnovém summitu EU požadovaly konec vnitřních hraničních kontrol některé země, včetně států takzvané visegrádské čtyřky - Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Snahy Německa naopak podporuje Dánsko, které zavedlo dočasné kontroly na jižní hranici s Německem letos v lednu. Švédsko, severní soused Dánska, začalo svou jižní hranici kontrolovat o dva měsíce dříve, a to včetně mostu přes průliv Öresund.
"Považuji za nezbytné, aby Dánsko pokračovalo s ostrahou hranic," citoval zpravodajský portál The Local dánskou ministryni pro imigraci a integraci Inger Stöjbergovou. Podobný názor má také švédský ministr vnitra Anders Ygeman.
