"Zákon se v senátní verzi stal jen prázdnou skořápkou, nefunkčním předpisem, který slušné obtěžuje a zlodějům nepřekáží," napsal na svém blogu Farský. Podobně se vyjádřila ve stanovisku i Rekonstrukce státu, podle níž by senátní znění normy nezajistilo zveřejnění všech smluv veřejné správy tak, aby byly dostupné veřejné kontrole. Farský i iniciativa se shodují v tom, že lepší než schválit návrh horní komory by bylo neschválit nic.
Senátoři z povinnosti zveřejňovat smlouvy vyloučili podle očekávání také národní podniky, především Budějovický Budvar. "Senátní verze zákona o registru smluv je torzo, které nepodpořím. Budvar a možná další bude potřeba řešit novelou," uvedl na Twitteru Bělobrádek.
Rovněž podle Transparency International (TI) odstranila horní komora nejdůležitější podmínku efektivnosti normy. "Neustálé změkčování zákona ukazuje, že některým poslancům a senátorům demokratická kontrola příliš nevyhovuje," uvedl dnes programový ředitel TI Radim Bureš.
Jak se Sněmovna k normě postaví, zatím není zcela jasné. Například nejsilnější frakce ČSSD bude o stanovisku podle místopředsedy Jana Chvojky jednat v úterý. Klub ANO podpoří podle místopředsedy Radka Vondráčka sněmovní verzi. Sněmovní návrh, pro který zvedlo v září ruku 116 ze 157 přítomných poslanců, pokládá za smysluplnější taky předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. "Schválení senátní verze by ze zákona udělalo zcela nefunkční paskvil," poznamenal poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Senátní verze počítá s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10.000 korun. Kritici namítají, že stát by v takovém případě vlastně platil pokuty sám sobě. Senátoři rovněž chtějí svěřit dohled nad zveřejňováním smluv Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a přidat některé výjimky.
Odpůrci sněmovní verze zákona z řad senátorů uváděli, že zveřejňování smluv bude znamenat značné administrativní nároky pro úřady a další instituce, na které se bude vztahovat. Argumentovali ohrožením konkurenceschopnosti, zneužíváním zveřejněných informací a stěžovali si na způsob, jakým iniciativa Rekonstrukce státu zákon prosazuje. Ve Sněmovně normu v září nepodpořili hlavně komunisté a část sociálních a občanských demokratů.
Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty. Sněmovní verze by od poloviny roku 2017 uzákonila pravidlo, že nezveřejněná smlouva by nebyla platná.
