Rusko má s Arktidou velké plány, zejména v souvislosti s bohatými zásobami nerostných surovin a novými dopravními možnostmi, které otevírá rychlé tání polárních ledovců. Moskva sice zdůrazňuje, že má v severském regionu zájem na mírové spolupráci se sousedními zeměmi, intenzivně ale v polárních oblastech buduje nové vojenské základny, armádní letiště a dopravní infrastrukturu.

Rogozin dnes se svým týmem demonstrativně přistál vrtulníkem na kře nedaleko severního pólu a na nejsevernější bod planety pak došel pěšky. Podle agentury TASS na pólu upevnil vlajku ruských námořních sil a prapor Ruské federace. "V Arktidě je mnoho problémů, které se desetiletí neřešily. Teď už musíme do Arktidy přijít navždy a přisvojit si ji, přinejmenším tu část, které je v zóně naší odpovědnosti," prohlásil vicepremiér.

Cestou na severní pól se podle norské agentury NTB Rogozinova delegace zastavila na Špicberkách, nejsevernějším území Norska, které má Rusko podle dohody z roku 1920 právo hospodářsky využívat, stejně jako další padesátka států.

Norské ministerstvo zahraničí dnes nicméně požádalo ruské velvyslanectví v Oslu o vysvětlení Rogozinovy cesty, protože ruský politik je po loňské násilné anexi ukrajinského Krymu na sankčním seznamu Evropské unie. Norsko sice členem EU není, k sankcím se ale připojilo.

Rogozinova přítomnost na Špicberkách podle Osla není porušením norských zákonů, protože Rusové mají právo pobývat na souostroví bez víz. "Informovali jsme ale ruskou stranu jasně o tom, že bychom na Špicberkách neradi viděli osoby zařazené na sankčním seznamu. Rogozinova cesta vyvolává politování," sdělilo norské ministerstvo agentuře NTB.