Centrum by se soustředilo například na problematiku občanů EU, kteří se po pobytu v řadách Islámského státu (IS) vrací do Evropy zradikalizovaní a se zkušenostmi z násilných akcí. Středisko by soustředilo a vzájemně propojovalo informace z různých zdrojů, včetně vlastního informačního systému Europolu či Schengenského informačního systému.
Pokud se podaří prosadit příslušnou legislativu, měly by být pro centrum dostupné i údaje o pasažérech leteckých spojů, navrhuje de Kerchove.
Středisko by se podílelo na programech, které se snaží sledovat a přetínat finanční toky teroristických organizací. Podporovat by také mohlo služby členských zemí v jejich snaze odhalovat nelegální obchody se zbraněmi či výbušninami.
Významnou oblastí by mohlo být využívání střediska jako centra, které by sledovalo internetové aktivity teroristických skupin, jejich příznivců a podobně. Odborníci by také mohli upozorňovat velké internetové firmy na to, že na jejich servery byl podobnými skupinami nahrán obsah, který odporuje nejen zákonu, ale i jejich vlastním podmínkám pro uživatele.
Už v současnosti Europol internet sleduje, věnuje se však jen webovým stránkám, sledován tak není například rychle se měnící obsah na sociálních sítích.
Poslední významnou oblastí, na kterou by se navrhované středisko mohlo soustředit, je zlepšení strategických zpravodajských informací, které by například mohly sloužit členským zemím při hodnocení míry ohrožení.
Činitel Evropské komise dnes novinářům řekl, že teroristická hrozba v EU má v současnosti velmi pravděpodobně jeden ze tří zdrojů. Prvním je situace, kdy se dotyčný zradikalizuje sám poté, co se s nenávistnou islamistickou ideologií setká na internetu nebo se dostane do kontaktu s radikálním kazatelem, třeba ve vězení. Druhou kategorií jsou vracející se zahraniční bojovníci. Třetí nebezpečí pak odborník vidí v akci buňky napojené na výrazně oslabenou Al-Káidu, která bude chtít sílícímu IS velkým útokem v Evropě dokázat, že stále není "mimo hru".
Čtrnáctistránkový dokument se kromě návrhu na protiteroristické středisko Europolu a konkrétních možností zlepšení spolupráce v právních či policejních oblastech věnuje také tomu, jak bránit radikalizaci části evropské společnosti.
I v této oblasti se hovoří o internetu a spolupráci s velkými hráči v tomto odvětví, kteří mohou omezit počítačovou dostupnost materiálu připraveného teroristy.
Země EU a Evropskou komisi de Kerchove vybízí, aby zvážily možnost vytvoření vlastního "narativu", komunikační politiky, která by teroristickým skupinám ztížila oslovení určitých skupin občanů unie. Podobná strategie by měla zdůrazňovat základní práva a hodnoty, podporovat toleranci a solidaritu napříč EU. "Stavět je možné na pozitivním sdělení, které rezonovalo u většiny evropských občanů po pařížských útocích," uvádí dokument. Důležitý je podle něj také dialog s muslimskými komunitami v Evropě, například o svobodě slova a vyjadřování.