"Naše vyšetřovatele zajímá nejen otázka, kdo zabíjel, ale také otázka, kdo vydal rozkaz zabíjet," uvedl Turčynov podle agentury Interfax v odpovědi na nabídku Evropského parlamentu pomoci s vyšetřováním zločinů.
Ukrajinci podle Turčynova budou vděčni za jakoukoliv pomoc, "včetně účasti mezinárodních expertů" na vyšetřování. To sice nepostupuje tak rychle, jak by si prezident přál, nicméně slíbil, že "celá pravda o vrazích a jejich zákaznících bude odhalena".
"Vyšetřování dotáhneme až do konce, a ten nastane, až všichni - zabijáci a objednavatelé - budou sedět na lavici obžalovaných," zdůraznil Turčynov.
Počet obětí krveprolití dosáhl 104. Většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky. Ozbrojenci na střechách tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. Kdo za útoky stál, není dosud jasné. V Kyjevě se spekulovalo o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krveprolití vyvolaném Moskvou. Ukrajinský parlament vytvořil vyšetřovací komisi, objasnit pozadí slibuje i nová vláda.
Moskva naopak tvrdí, že akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří palbou do vlastních řad chtěli zvýšit rozhořčení demonstrantů a podnítit mezinárodní odpor vůči tehdejšímu ukrajinskému vedení. Ruská argumentace se opírala i o únik záznamu telefonického rozhovoru mezi unijní ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou a šéfem estonské diplomacie Urmasem Paetem. Vyplynulo z něj, že za únorovou střelbou do protivládních demonstrantů v Kyjevě mohl být někdo z tehdejší opozice.
