"Kniha, která se zabývá plzeňskou mluvou, má podtitul Pročpa tudlecto řikáme?. Vysvětluje, jak a kde slova vznikla, proč a v jakých větách se používají," uvedl Mazný. Některá slova jsou podle něj slyšet jen v Plzni, například saturna, tedy rybářský vlasec, nebo aktiv, čímž je míněna rodičovská schůzka, případně radvanec, tedy kolečko na dopravování sypkých materiálů. Podobný slovník vyšel podle Mazného jen o brněnském hantecu. Hodně slov v Plzeňsko-českém slovníku, asi 60 procent, je převzatých z němčiny, například durch und durch, tedy skrz naskrz.

"Slova jsem sbíral pět let, poslední rok intenzivněji. Z toho, co jsem slyšel od prarodičů a rodičů. Když jsem knihu dodělával, tak jsem šel i do nezveřejněné literatury, tedy do různých poznámek učitelů z 50. a 60. let," uvedl Hajšman. Podle něj je netypických slov hodně. "Kamarádi, kteří nejsou z Plzně, se často nad nějakými zarazí a neví, co znamenají," řekl. Všeobecně známá slova s "tu" jako tutady, tuten a další jsou skutečnou "plzeňštinou", částečně s přesahem do jižních Čech.

Všech asi 1500 slov ale není čistě plzeňských. "Používají se třeba tady a v Brně nebo tady a v nějakém ostrůvku ve východních Čechách. Ten vývoj mluvy byl hodně zajímavý. Spousta lidí přicházela do Plzně z venkova a přinášeli si ji s sebou. Dost často se slova dostávala do 'plzeňštiny' z té lidové mluvy, z vesnic okolo Plzně," uvedl Hajšman.

Plzeňský místopis popisuje, proč se říká městským částem Letná, Doubravka, ale také Peklo, U Práce a Vošahánek.

Regionální nakladatelství Starý most vydalo za 18 let existence stovku knih s regionální tematikou, letos na předvánoční trh uvedlo deset novinek. Ediční plán vychází z 90 procent z nápadů tří společníků firmy.