"Jelikož se dochovalo pouze několik fragmentů původní hudby, která navíc z pohledu kompoziční techniky nebyla vůbec futuristická, vznikly zcela nové hudební obrazy, jež dostaly novou podobu jak ve zpěvních partech a v doprovodu, tak i v orchestraci," řekl k premiéře skladatel Jiří Najvar.
Název opery symbolizuje vítězství nad starým romantickým smýšlením, nad vnímáním či opěvováním slunce coby krásy. Opera oslavuje rozvoj techniky, především letectví. Vítězství nad sluncem je unikátní, třebaže poněkud bizarní synkretický útvar, dokonale odrážející dobové futuristické metody.
Na scéně se tak se sluncem na márách loučily například dvě jeptišky zpívající v plynových maskách, kolem nich se pohybovala další pěvkyně v hábitu připomínajícím televizi. Na jevišti se objevily i další postavy.
Z opery Vítězství nad sluncem se dochovaly kompletní výtvarné návrhy a libreto, zatímco partitura obsahuje jen hudební fragmenty. V průběhu několika uplynulých desetiletí byla opera několikrát rekonstruována, a to nejen v Rusku, ale například i ve Vídni, Londýně, Basileji, Los Angeles či Bostonu. Brněnská inscenace je podle autorů spíše poctou, pohlížející na myšlenky futurismu očima člověka 21. století.
Podle režiséra brněnské inscenace Marka Mokoše futurismus přinesl vlastní pravdu, vlastní vývoj a tradici. "V této opeře je vidět postoj dvou idejí. Jedna hovoří o nové koncepci života a druhá chce na základě tradice minulosti a ve světle pravdy budovat nový směr," uvedl Mokoš. Náročné představení v brněnské premiéře zabralo zhruba hodinu.
