Hlasování, ve kterém akademici vybrali snímek reprezentující českou kinematografii v boji o Oscary, se konalo od 1. do 12. září. Mezi vysoce hodnocenými filmy se za snímkem Bába z ledu umístily Lichožrouti, Po strništi bos, Špína a Zahradnictví: Dezertér.

Termín pro zaslání kandidátů do boje o Oscara za nejlepší cizojazyčný film vyprší 2. října. Americká filmová akademie ze seznamu vybere devět filmů a z nich posléze konečných pět finalistů, které oznámí 23. ledna příštího roku. Vítěz bude vyhlášen na ceremoniálu v Los Angeles 4. března.

Snímek Bába z ledu byl natočen v česko-slovensko-francouzské koprodukci. Popisuje vztahy mezi lidmi tří generací v jedné rodině a důležité místo v něm má otužování ve Vltavě. V hlavních rolích se představují Pavel Nový a slovenská herečka Zuzana Kronerová. Za měsíc od premiéry film v českých kinech vidělo přes 47.000 diváků, vyplývá z databáze Unie filmových distributorů.

Sláma ukončil studium na katedře režie na FAMU v roce 1997. Ocenění na mnoha mezinárodních filmových festivalech obdržel už svým debutem Divoké včely z roku 2001, se kterým se ucházel i o nominaci na Oscara. Za film Štěstí získal sedm Českých lvů a vyhrál s ním festival v San Sebastianu. Další film Venkovský učitel získal dva České lvy a se snímkem Čtyři slunce soutěžil o cenu na festivalu Sundance. Sláma natočil také několik dílů seriálu Kancelář Blaník.

Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film získala v roce 1966 režisérská dvojice Ján Kádár a Elmar Klos za drama z doby druhé světové války Obchod na korze. Oscara v téže kategorii získal v roce 1968 i Jiří Menzel za celovečerní debut Ostře sledované vlaky. Nejznámější český režisér Miloš Forman získal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První Formanův Oscar byl za Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za Amadea (1985), který vynesl cenu akademie také Theodoru Pištěkovi za kostýmy a scénickému výtvarníkovi Karlu Černému.

Zatím posledním českým filmem, který proměnil oscarovou nominaci, byl snímek režiséra Jana Svěráka Kolja v roce 1997. Od té doby získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek ještě Jan Hřebejk za válečnou tragikomedii Musíme si pomáhat (2001) a Ondřej Trojan se Želary (2004), ani jeden ale nakonec neuspěl.