Singh psal anglicky. Napsal desítky románů, byl šéfredaktorem předních indických listů a oblíbeným autorem satirických sloupků, které psal ještě krátce před smrtí.
Narodil se v části Paňdžábu, která připadla Pákistánu. Proslavil se krátkým románem Train to Pakistan (Vlak do Pákistánu) o krvavém rozdělení britské Indie na převážně hinduistickou Indii a na muslimský Pákistán v roce 1947. Během náboženských násilností a rozsáhlých přesunů obyvatel mezi oběma novými státy tehdy zahynul asi milion lidí. Román z roku 1956 patří mezi klasická díla moderní indické literatury.
Singh byl ze sikhské rodiny, ale zdůrazňoval, že je agnostik a sekularista. Napsal také několik ceněných knih o sikhských dějinách a náboženství.
V roce 1984 vrátil státní vyznamenání na protest proti tomu, že tehdejší indická premiérka Indira Gándhíová poslala do nejposvátnější sikhské svatyně, Zlatého chrámu v Amritsaru, vojáky proti sikhským extremistům, kteří se v chrámu skrývali. Před pěti lety ale přijal druhé nejvyšší indické civilní vyznamenání Padma Vibhúšan.
V 70. a 80. letech vedl úspěšně jako šéfredaktor časopis Illustrated Weekly of India a deníky Hindustan Times a National Herald.
"Byl to nadaný autor, otevřený komentátor a drahý přítel," uvedl dnes na Twitteru indický premiér Manmóhan Singh.
