Soudní dvůr EU v pátek vydal rozhodnutí pozastavující provádění zákona, který snížil důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Podle Evropské komise, která se na soud v Lucemburku obrátila, podkopává novela nezávislost polského soudnictví a porušuje unijní smlouvy. Podle polské opozice se konzervativní vláda snaží odstranit více než dvě desítky soudců, jichž se hranice týká, a nahradit je lidmi poplatnými vládní linii. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) naproti tomu tvrdí, že se pokouší polskou justici zbavit lidí spjatých s komunistickou érou a zlepšit fungování soudů.

"Pokud budeme moci pracovat, budeme pracovat," řekl dnes novinářům před soudní budovou Stanislaw Zablocki, který se stejně jako penzionovaná předsedkyně Malgorzata Gersdorfová vrátil do práce. Dodal, že svůj záměr vrátit se mu potvrdilo nejméně pět dalších soudců.

Gersdorfová poděkovala několika desítkám stoupenců opozice, kteří dnes přišli soudce před sídlo soudu podpořit. Odpůrci polské vlády pravidelně protestují proti změnám v justici, kterou se podle nich snaží PiS ovládnout jak novelou zákona o nejvyšším soudu, tak zákony o soudcovské radě či personálními změnami ústavního soudu. "Díky občanům jsme v jistém smyslu vyhráli, uvidíme co bude dál," řekla Gersdorfová.

Premiér Mateusz Morawiecki v pátek prohlásil, že rozhodnutí soudu EU bere na vědomí a vyjádří se k němu až po důkladné analýze. Předseda PiS a de facto hlavní hybatel vládní politiky Jaroslaw Kaczyński později dodal, že Polsko bude respektovat právní normy EU, nicméně země se proti verdiktu hodlá odvolat.

EK kvůli novému zákonu Polsko zažalovala v září a unijní soud požádala, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení. Žaloba EK se zakládá na argumentaci, že polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva jsou zároveň soudci EU. Z toho podle Komise vyplývá, že evropské instituce mají právo a povinnost dohlížet na nezávislost polské justice pomocí svých obvyklých nástrojů používaných k vymáhání evropského práva. Polská vláda naopak tvrdí, že soudnictví patří mezi výlučné kompetence členských států.