Třetí vlna se měla od března 2018 týkat třeba stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od letošního března je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Zákon jako takový dnes soud nezrušil. Podle většiny soudců sleduje elektronická evidence tržeb (EET) legitimní cíl - účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.
U třetí a čtvrté vlny je však podle ÚS nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. "Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo," řekl při odůvodnění soudce Josef Fiala.
Případné výjimky z EET je nutné upravit zákonem, nikoliv jen cestou vládního nařízení. Proto soud zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Jen do konce příštího roku zůstane v platnosti už vydané nařízení, které vyřadilo z EET prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených.
"Buď musí to, na koho nedopadne evidence tržeb, stanovit přímo zákonodárce, anebo musí stanovit pro vládu taková kritéria, aby byla předem seznatelná," uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.
Kritizované předčasné ukončení rozpravy při schvalování zákona o evidenci tržeb se důvodem k jeho zrušení nestalo. Bylo to sice v rozporu s jednacím řádem Sněmovny, nicméně opozice měla před tím dost prostoru uplatnit své názory, plyne z nálezu ÚS.
Návrh na zrušení zákona nebo některých jeho součástí podala ještě v minulém volebním období skupina pravicových poslanců. Uspěli například s návrhem na zrušení ustanovení, jež dopadala na bezhotovostní platby a činnosti internetových obchodů. Tržby z bezhotovostních převodů jsou podle ÚS dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci prostřednictvím EET. Stát má dost možností, jak informace o bezhotovostních platbách získat jinak.
"Ukáže-li praxe u konkrétní skupiny bezhotovostních převodů (respektive plateb prostřednictvím nich uskutečňovaných), že s ohledem na technologickou nebo jinou eventualitu jsou skutečně prakticky nedohledatelné, pak zákonodárce jistě bude moci na takovou situaci reagovat a danou platbu přesněji vymezit," stojí v nálezu.
Sporná úprava bezhotovostních plateb zůstane účinná jen do konce února 2018, stejně jako část úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se tam u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo. "Z napadené právní úpravy přitom nevyplývá, proč by mělo být přiměřené vystavovat poplatníka jen těžko ohraničitelnému riziku, že jeho rodné číslo je vytištěno na každé účtence (!) a nebude zneužito," napsali ústavní soudci.
