EIB, která byla založena v roce 1958, používá kapitál poskytnutý zeměmi EU k poskytování výhodně úročených úvěrů převážně na velké infrastrukturní projekty. Akcionáři je všech 28 členů unie, k největším patří spolu s Německem, Francií a Itálií právě Británie.
Odchod Británie znamená, že EIB přijde o kapitál ve výši 39 miliard eur (přes jeden bilion Kč), z toho 3,5 miliardy představuje vložený kapitál, zbylá část je splatná na požádání. Podle zdrojů listu obeznámených se situací chce Polsko dohodu o pokrytí vloženého kapitálu znemožnit, pokud se nezvýší jeho podíl v bance. Tvrdí, že jeho plán je v nejlepším zájmu EIB, protože nové peníze nahradí britský kapitál a banka nebude muset čerpat rezervy.
Podle vzorce, který vychází z ekonomické váhy země při vstupu do EU, je Polsko dnes až desátým největším akcionářem EIB. Po brexitu se ale stane sedmou největší ekonomikou unie a pátou největší podle počtu obyvatel. Varšava požaduje "asymetrické zvýšení" kapitálových příspěvků tak, aby její nové postavení zohledňovaly.
Její požadavky ale na jednání představitelů EIB, které se konalo v tomto týdnu, narazily na odpor ostatních evropských vlád. Podle nich by procentní účast na zvýšení kapitálu měla být úměrná stávajícím podílům. Obávají se, že změna by mohla ohrozit rating.
Varšava je znepokojena skutečností, že zvýšení kapitálu založené na stávajících podílech by dál upevnilo dominantní postavení tří velkých akcionářů EIB - Německa, Francie a Itálie. Podíl hlasů ovládaných těmito třemi zeměmi by se po brexitu posunul ze 48 procent na téměř 58 procent. Polsko je největší ze skupiny devíti států, jejichž společný podíl hlasů by se zvýšil ze 4,7 na 5,7 procenta.
O záležitosti mají v pátek jednat ministři financí na jednání ve Vídni. Plány Polska podporuje Rumunsko, uvádí Financial Times.