Právnička Franziska Hessová uvedla, že podle výkladu rozsudku stavba nemůže zhoršit stav životního prostředí tam, kde je prováděna. "Nelze přitom vyloučit, že (vybudováním jezu) dojde ke zhoršení životního prostředí na české i německé straně," řekla Hessová, která se dnes vydala s dalšími ekology a politiky na plavbu z Děčína do Bad Schandau nazvanou Dialog na lodi.
Hladina Labe v Ústí nad Labem dnes dosahovala výšky 127 centimetrů. Nákladní lodě už několik týdnů po řece nejezdí, omezena je turistická doprava. I proto dnes vyrazili za silného deště na česko-německou plavbu její účastníci na raftech. "Cílem je probrat jiné způsoby využití labské vodní cesty, protože problém přepravy zboží stavba plavebního stupně Děčín neřeší. Nízké stavy jsou totiž po celé délce toku, tedy i v Německu," uvedla Jana Vitnerová ze sdružení Arnika.
Zástupce Svazu dopravy Jiří Aster na setkání připomněl dohodu mezi českou a německou stranou z roku 2006, kdy se Němci zavázali, že splavní Labe regulací toku a zajistí minimální plavební hloubku 160 centimetrů. Na českém území není podle odborníků možné podobné řešení kvůli tomu, že sklon dna je větší než v Německu. "Proto musíme stavět příčné stavby přes řeku, takovou je právě jez v Děčíně," uvedl Aster, podle něhož je plavba důležitá mimo jiné proto, že umí přepravit zboží, které se nevejde na železnici.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) nedávno uvedl, že chystaný plavební stupeň může dostat stavební povolení nejdříve v roce 2019. "Ukončení projednání dokumentace EIA odhaduji na druhou polovinu roku 2016," řekl dnes Aster. Česká strana dle něj žádá, aby kolegové z Německa pouze splnili to, co slíbili.
Ani ministerstvo životního prostředí nechce zatím dopady blíže komentovat. "Dokud nebude předložena dokumentace v rámci procesu EIA a samotný proces EIA neproběhne, není možné vyhodnotit či předjímat vlivy záměru na životní prostředí," odpověděla ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Odborníci dnes zmínili, že zajištění splavnosti Labe pomocí vodních stupňů se plánovalo už ve 30. letech minulého století. Současné přípravy podle nevládní organizace Arnika stály 800 milionů korun. Stavba jezů u Děčína a Přelouče, která má zajistit splavnost řeky, přijde na tři miliardy korun.
