Finanční injekci, o kterou podle ruského listu Vedomosti požádal ředitel Rosněfti Igor Sečin, má ropný kolos získat tak, že vláda nakoupí jeho dluhopisy.
Spojené státy zakázaly svým finančním institucím a investorům půjčovat Rosněfti peníze, pokud je doba splatnosti delší než 90 dní. Evropské banky a investoři se k tomuto opatření v podstatě také připojili, upozorňuje Reuters.
Rosněfť má čistý dluh 44,5 miliardy dolarů (928 miliard Kč), který pochází zejména z loňské akvizice ropné společnosti TNK-BP. Tento obchod měl cenu 54 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč). Podle listu Vedomosti ale ve vládním fondu není pro Rosněfť dostatek peněz. Na účtu je sice 3,1 bilionu rublů (asi 1,8 bilionu Kč), ty ale byly vyčleněny na jiné projekty. Některé vládní zdroje navíc označují Sečinův plán za "příšerný" a tvrdí, že ho premiér Dmitrij Medveděv nepodpoří.
Také analytici předpokládají, že vláda požadavek Rosněfti odmítne. "Státní finance mají jen malý prostor k tomu, aby vyhověly žádosti o financování v takovémto rozsahu," uvedla například makléřská společnost Otkritie.
Státní fond, na který se Rosněfť údajně obrátila, vznikl pro financování rostoucího deficitu v penzijním systému a tvoří ho příjmy z prodeje ropy. Většina peněz fondu byla investována do projektů v oblasti infrastruktury, které by měly podpořit hospodářský růst.
Analytici upozorňují, že sankce sice poškodily dlouhodobé vyhlídky Rosněfti, firma se ale prozatím nachází v uspokojivé finanční situaci díky úvěrům od Číny.
Podle analytiků ze společnosti Merrill Lynch sankce nenarušily současnou produkci ropy v Rusku, v dlouhodobějším horizontu by však chybějící zahraniční investice v ropném sektoru mohly mít na ruskou ekonomiku negativní dopady.
Dodávky ropy a zemního plynu se podílejí zhruba polovinou na celkových příjmech ruského státního rozpočtu. Rozpočtové výdaje přitom tlačí vzhůru stoupající náklady na armádu a sociální systém.
