Recenze: Kniha Demence je vlídný a moudrý spojenec při péči o zapomnětlivého člověka
Demence a s ní spojená postupná ztráta paměti a samostatnosti – pro někoho strašák, že ho může tato choroba jednou ochromit, pro jiného realita, s níž musí žít. Všem, pro koho se svět kolem stává nesrozumitelným bludištěm, nabízí pomocnou ruku stejnojmenná publikace.
Situace pro pečujícího je mnohem horší v okamžiku, kdy tím, kdo ho přestává poznávat, kdo sám pro sebe je rizikem, není-li v bezpečném prostředí nebo pod dohledem, je rodič nebo jiná blízká osoba. Snadno se řekne, staral se o tebe, když jsi byl malý, podporoval tě donedávna na cestě tvým životem, tak teď se starej ty. Jenže to se snáze vysloví, než udělá. Člověk se snaží, jak nejlépe umí. Síly ale časem docházejí, a to i když na to není zcela sám. Mizí i trpělivost. Přibývá konfliktních situací, v nichž trpí nejen pečující, ale i opečovávaná osoba.
Světlem na této nelehké cestě je pro pečující, ale i pro pacienty, jimž závažnost onemocnění ještě dovolí orientovat se ve své situaci, publikace Demence; Trpělivá péče a pomoc od Elisabeth Lange. Tato kniha není, jak už je zřejmé z jejího názvu, čtením pro rozptýlení, ale praktickým průvodcem, rádcem, oporou a inspirací pro ty, kteří se rozhodli zbavit stresu, který demence přináší, a postarat se o svého bližního s novým a chápavým přístupem. Těžkosti se totiž snáze překonávají, pokud jim porozumíme, zorientujeme se v nich a zvolíme správné techniky a mechanismy, jak je zvládnout. A právě v tomto ohledu nabízí příručka pomocnou ruku. Přináší základní informace o onemocnění.
Díky publikaci čtenář snáze porozumí nemocnému. Usnadní mu láskyplné soužití s ním. Nabízí také praktickou pomoc při nejrůznějších úkonech domácí péče. Důležité jsou i praktické informace o možnostech finanční podpory a nárocích na zdravotní péči. Tipy, jak reagovat na nápadné nebo nepříjemné chování nemocného. Přináší i technické novinky, které usnadní péči a zvýší bezpečnost pacienta. Díky „příběhům všedního dne“, které knihu doplňují, si čtenář s ulehčením uvědomí, že to, co prožívá, nebo čeho se tolik do budoucna obává, není nic, zač by se měl stydět a co by měl se sebezničujícím úsilím tajit před světem. Není v tom sám, jsou to přeci „příběhy všedního dne“ milionů lidí na celém světě.
Příběh: Stmívání v hlavě (úryvek):
„Jednoho časného chladného rána, krátce po svých sedmdesátých narozeninách, seděl bývalý učitel němčiny na zemi před dveřmi svého domu. Našel ho poslíček, když roznášel noviny. Starý pán měl na sobě své staré trepky, kabátek od pyžama, ale žádné kalhoty. Jeho dvě dospělé děti, které se svými rodinami obývaly horní patro domu, ani nezaregistrovaly, že vyšel ven dlouho před rozedněním. „Co tady děláte?“ zeptal se poslíček, který obvykle tak brzo ráno venku nikoho nepotkával a kterému byla mužova nahota trapná. „Nejdou mi otevřít dveře,“ zněla odpověď. Poslíček se opřel do přivřených dveří. Šlo to ztěžka, ale otevřel je. To bylo první setkání těch dvou.
Během příštích týdnů se potkávali stále častěji. Někdy byly vchodové dveře otevřené a stařík chodil po zahradě, jindy se setkali na rohu ulice. Poslíček od novin si zvykl vodit muže zpátky domů: Tak a teď jděte zase do postele!“ řekl vždycky a vtiskl mu do ruky jeden výtisk. Jednou se po skončení roznášky vrátil a zazvonil v prvním patře. Teprve tak se rodina dozvěděla o bloudění svého otce…
Hodnocení: 100 %
Elisabeth Lange
Demence
Vydavatel: Jan Vašut, s.r.o., 2019
Počet stran: 168
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.