Recenze: 1968 očima 50 je večerní vzpomínání z masa a krve, bez patosu

Rozdělené rodiny a zničené kariéry, vynucená poslušnost režimu nebo všemožné zákazy. Neexistuje v této zemi nikdo, koho by se okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 nedotkla. Invaze a následná potupná normalizace zanechala stigma na všech – těch, kteří museli veřejný prostor opustit, i těch, kteří se snažili najít morální kompromis a prostě dál žít a pracovat. 50 let poté vzpomíná na události roku 1968 a jeho následky 50 největších osobností své generace ve zbrusu nových, exkluzivních rozhovorech a otevřených zpovědích se spisovatelem a publicistou Petrem Mackem.

Křest knihy Petra Macka 1968 očima 50 | David Kundrát

Kamila Moučková, Jiří Menzel, Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský, Jan Pirk, Naďa Urbánková, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Jana Šulcová, Petr Janda, Karel Vágner a mnozí a mnozí další – co jméno, to jiný osud a unikátní příběh roku 1968… Tak knihu představuje vydavatel. V jejích stránkách je ale mnohem více. Z každé z nich je znát, že autor je zkušeným žurnalistou, který nemá potřebu zpovídané řídit, manipulovat jimi. Naopak je pozorným posluchačem, který zároveň umí sdělení předkládat čtenáři nenásilně, vtáhnout ho do hovoru jako ve svých předchozích knihách na veselejší téma.

Podívejte se na reportáž ze křtu:

Kniha 1968 očima 50 navzdory trpkým svědectvím, někdy plným bolesti, ale vždy s nadějí a vírou v lepší časy, není nudnou učebnicí dějepisu. Vybrané osobnosti nabízejí zkrátka svůj příběh nic více, ale hlavně ani nic méně. Zpěváci, herci, režiséři, výtvarníci, lékaři, moderátoři… ti všichni žili stejné životy jako jejich vrstevníci, byli jen trochu víc na očích. V jejich vyprávění má čtenář možnost poznat sebe či své rodiče nebo prarodiče. „Co učebnice nezaznamenaly? Pocity a emoce lidí,“ píše v úvodu i sám autor. K těm proniká ve své knize a díky nim z ní tvoří čtivou záležitost, kterou čtenář jen těžko odkládá.

1968 očima 50 je večerní vzpomínání z krve a masa, bez patosu. Své zážitky svěřila i Jiřina Bohdalová. | Universum, archiv Blesku

„Šedesátý osmý rok byl nejen pro mě, ale řekla bych, že pro celou naši generaci, celý národ a celé Československo, velmi osudovým. Jak po té pozitivní, tak po té negativní stránce,“ vzpomíná na stránkách knihy například zpěvačka Naďa Urbánková (78). Rok 1968 zasáhl naplno, plíživými a tutlanými událostmi i těmi, které znamenaly zlom. „To bylo příšerný. Vůbec jsem nemohla pochopit, že někdo má sílu tohle udělat. A strašně jsem se bála, že to bude řetězové,“ svěřila své pocity po činu Jana Palacha (†20) Jiřina Bohdalová (87).

Sherlock Holmes ani v tomto století neztrácí šmrnc

Některé příběhy neukončila, ale vlastně začala i emigrace, jeden z mála způsobů úniku. Třeba Yvonne Přenosilová (70) vůbec netušila, že prožije mimo rodnou zemi více než dvacet let. „Ani náhodou. Sešli jsme se v kavárně ve Vídni se spoustou herců, zpěváků, umělců, říkali jsme si, že to bude tak na čtrnáct dní, měsíc, svět přece nebude přihlížet a brzy se vše vyřídí,“ řekla.

Další výpovědi čekají na více než třech stovkách stran na své odhalení, nabízejí i zatím nevyslovené obavy, absurdity doby, kdy se jednotlivé osudy sem tam prolínaly, ale i víru, že vše musí jednou dobře dopadnout. Jako každá dobrá kniha.

Hodnocení: 90 %

Petr Macek

1968 očima 50

Vydavatel: Universum, 2018

Počet stran: 312