Recenze: Střeva vytahovaná zaživa, znásilnění a fanatismus. Vítejte do syrského pekla

Téma občanské války v Sýrii plní zpravodajské relace už řadu let, většina Evropanů se o konflikt zajímá především v návaznosti na migrační krizi. Starší z nich si utrpení tamních lidí umí představit díky vzpomínkám na nacistické Německo poměrně živě, pro mladší generace jde jen o abstraktní pojmy. Janine di Giovanni konflikt přibližuje skrz krátké osobní výpovědi Syřanů, které potkala během své cesty po zemi v rozmezí let 2011 - 2014. 

Zpravodajské informace jsou podle místa působení a světonázoru daného média obvykle nakloněny buď na stranu Bašára al-Asad či naopak povstalců. Autorka se ale jasné názorové orientaci vyhýbá, což knize rozhodně prospívá. Její respondenti stojí na obou stranách barikády (pokud se v případě rozštěpené Sýrie dá vůbec o dvou hlavních stranách mluvit) a všichni prochází určitou formou teroru z rukou protivníků. Nedá se tak jednoduše ukázat na oběti a zločince.

Některé z příběhů popisují zatýkání, mučení při výsleších či sexuální násilí. Zatímco mučení je občas vylíčeno explicitně (včetně vytahování střev a operací bez anestezie), k problematice znásilnění přistupuje autorka empaticky a s citem. Snaží se nastínit obrovské trauma obětí bez toho, aby je zaháněla do kouta, dělala z nich jakousi senzaci či z nich brutálně lámala podrobnosti. O to mrazivější výpovědi jsou. Hlavně z perspektivy muslimských žen, pro které znásilnění v podstatě znamená společenský konec. Místo útěchy rodiny či snoubence je čeká zavržení. 

Recenze: Bezesný - svědectví o vrahovi s choutkami, kterými vás připraví o klid

Jiné příběhy zachycují zážitky vojáků, zdravotníků či obyčejných lidí, kteří přišli během bombardování o všechno a nedokáží v troskách ani rozeznat obrysy měst, v kterých po léta žili. Novinářka zaznamenává i aspekt války pro někoho možná nečekaný - nudu. Sedíte zavřený v místnosti bez topení, elektřiny, nemůžete číst, poslouchat televizi, navštívit příbuzné ani vyjít na procházku, protože hrozí, že vás zabije ostřelovač... dochází jídlo, voda a vy jen nekonečné hodiny čekáte... na co vlastně?

Silné jsou i momenty, kdy Janine di Giovanni konfrontuje jednotlivé Syřany s jejich ideály, s tím, koho lze za válku vinit. Mnoho z nich se drží se sveřepou tvrdohlavostí absolutní zaslepenosti, kdy odmítají jakoukoliv chybu režimu (či naopak rebelů). Popřípadě za vše viní cizí mocnosti, protože Syřané by přeci jiné Syřany sami jen tak nezabíjeli. I to dokresluje beznadějnost celé situace, protože těžko se nachází kompromis a řešení tam, kde nikdo nepřevezme odpovědnost.

Janine di Giovanni

To ráno, kdy si pro nás přišli...: Příběhy ze Syrské občanské války

nakladatelství CPress, 2017

208 stran

Hodnocení: 90 %