Pábitel, milovník i literát: 20 let od záhadné smrti Bohumila Hrabala
Pábitel, milovník žen i piva, uznávaný i nenáviděný literát. To všechno a mnohem víc byl Bohumil Hrabal (†83). Postavičky z jeho příběhů znají i ti, kdo nepřečetli jedinou autorovu knihu. Od Hrabalova úmrtí v pátek uplyne už dvacet let.
Se zelím, nebo se šípkovou? Slavný spor ze Slavností sněženek zná celé Česko. Stejně tak svérázného strýce Pepina z Postřižin. Lidový vypravěčský styl byl a je tím, co z Hrabalových knih udělalo nadčasovou klasiku. Z jejich stránek dýchá optimismus a humor i navzdory těžším okamžikům jeho postav. Spisovatel, který za svého života i po něm zůstal rozporuplnou osobností, zemřel před dvaceti lety.
Hrabalův život
Narodil se 28. března 1914 v Brně Marii Kilianové, bytem Židenice, Balbínova 47, jako nemanželský syn. 4. dubna byl pokřtěn jako Bohumil František Kilian. Příjmení Hrabal získal až po svatbě matky s účetním pivovaru v Polné Františkem Hrabalem. Na nymburském gymnáziu jen tak tak odmaturoval 19. června 1934. Oženil se 8. prosince 1956, na libeňském zámečku se jeho ženou stala Eliška Plevová zvaná Pipsi. Žil s ní až do roku 1987, kdy 31. srpna Pipsi umírá, tři měsíce po smrti Hrabalova mladšího bratra Slávka. Bohumil Hrabal zemřel téměř deset let poté, 3. února 1997.
Hrabalovo dílo
První Hrabalův tištěný literární pokus, báseň Prší, vyšel 16. října 1937 v nymburských Občanských listech. Spisovatelem z povolání se však stal až roku 1963. O dva roky později vychází Ostře sledované vlaky, jejichž zfilmovaná verze byla roku 1968 oceněna Oscarem. Po roce 1970 měl několikaletý zákaz publikovat, psal však do samizdatu a exilových periodik. Román Obsluhoval jsem anglického krále z roku 1971 tak v Česku oficiálně vyšel až v roce 1989. Autorovy knihy vyšly téměř ve třiceti jazycích.
Hrabal a ženy
První láskou Bohumila Hrabala byla tehdy šestnáctiletá Jiřinka Georgina Sokolová, které napsal stohy milostných dopisů. Jemu bylo 22. Láska vydržela čtyři roky. Konec 30. let patřil Olince Mickové. Následovala ji tajná láska s vdanou Jarmilou Holečkovou z Nymburka. Na počátku 50. let se zamiloval, jak sám říkal, do krásné osmnáctileté židovečky, prodavačky Blanky Krauseové. V polovině 50. let žil Hrabal v libeňské uličce Na Hrázi a chodil s drobnou plachou cikánkou. V létě roku 1956 potkává Elišku Plevovou, Pipsi. Vzal si ji za ženu po pětiměsíční známosti. „Když jsme se spolu milovali, Bohumil voněl pivem, jako bych plavala v bazénu piva!“ vzpomínala Pipsi. „Žila jsem se svým mužem v trvalém nepřátelství, avšak při tom všem jsme se měli rádi,“ říkala. Hrabalovou poslední láskou byla americká bohemistka April, řečená Dubenka.
Hrabalova smrt
Spisovatelův bohatý život skončil 3. února 1997 odpoledne pádem z okna v pátém patře budovy ortopedické kliniky Na Bulovce. Dodnes nikdo jistě neví, jestli šlo o nehodu, nebo úmysl. „Už ho nebavil život,“ tvrdili jeho přátelé. „Bylo v něm tolik optimismu a života jako v nikom z nás,“ řekl naopak Blesku před časem tehdejší primář ortopedie na Bulovce Pavel Dungl. Hrabal je pohřbený v rodinném hrobě na hřbitově v Hradišťku. Leží tam i matka „Maryška“, nevlastní otec „Francin“, strýc „Pepin“, žena „Pipsi“ a bratr „Slávek“.
Hrabalova místa
Slavného spisovatele stále připomínají místa, která miloval, jeho tvorba i lidé, kteří ho poznali. „Jsme tady už pětadvacet let. Do naší dílny chodívali i ti, o kterých Hrabal psal,“ řekla Blesku Jana Kubová z lesního ateliéru Kuba v Kersku. „Manžela vždy zajímalo, jestli se události v knihách od reality lišily. Nakonec všechny ty historky sepsal do knihy, která vyšla ke stoletému výročí Hrabalova narození.“ V ateliéru dodnes vznikají i keramické kočky, které připomínají Hrabalovu lásku k nim – ve své nedaleké chatě nejen psal své texty, ale staral se i o zhruba 25 polodivokých koček. Mezi další místa spojená s autorem patří ulice Na Hrázi v Praze, hospoda U Tygra, Hájenka v Kersku či Gymnázium B. Hrabala v Nymburku.
Tantiémy pro kočky i vozíčkáře
Bezdětný Bohumil Hrabal poslední vůlí rozdělil odměny (tantiémy) z autorských práv rovným dílem mezi tři subjekty. Nyní jsou vypláceny příbuzné spisovatelovy švagrové Dagmar Hrabalové, Českému svazu ochránců přírody a oddílu tělesně postižených sportovců TJ Meta Praha. „Tantiémy zahrnují literární díla i jejich filmová a divadelní zpracování,“ řekla Blesku Alena Jakoubková z agentury DILIA. „Budou plynout až do 31. prosince 2067, pak práva ze zákona zaniknou.“
Okouzlila ho i „Julča z metra“
Celé Česko bavilo video s „Julčou z metra“, která se domáhala svého práva sedět v roce 2013. Dokázala se prosadit však už v roce 1994, kdy její vnady Hrabal obdivoval. Právě po jeho boku vítala prezidentskou návštěvu Václava Havla a Billa Clintona v pivnici U Zlatého tygra, aby mu Prahu ukázala z trochu jiného úhlu. „Ty její prsa… ona plakala štěstím, jak jsme jí zvelebili její prsa…,“ napsal pak spisovatel v textu Partnerství pro mír aneb Čekání na Godota.
