Když lidská hloupost sundá letadlo

"Tati, pujč mi to"

Jednoznačným vítězem soutěže v hlouposti je nehoda Airbusu 310 ruských aerolinek Aeroflot během letu z Moskvy do Hong Kongu, která se stala 23. března 1994 nad Sibiří. Během letu navštívily zastupujícího pilota kapitána Kudrinského v kokpitu jeho děti a on jim nabídl, zda si nechtějí zkusit sednout na jeho místo. Autopilot byl v chodu, a tak se posádka domnívala, že se nemůže nic stát. Když si pilotovo místo vyzkoušela dcera, proběhlo vše bez problémů. Její bratr si ale chtěl vyzkoušet skutečné řízení a tak se pokusil přetlačit autopilot. Výsledkem byl nekontrolovaný pád. Nikdo z 63 pasažérů a 9 členů posádky nepřežil.

Srážka století

Nejtragičtější letecká havárie historie se odehrála 27. března 1977 na malém záložním letišti na Kanárských ostrovech. Kvůli bombovému útoku hlavní letiště v Las Palmas nepřijímalo, proto byly všechny lety přesměrovány na záložní letiště na ostrově Tenerife. Mezi letadly, která zde čekala na přelet na Las Palmas, byl i americký Boeing 747 společnosti Pan Am s 380 cestujícími a 16 členy posádky a rovněž nizozemský Boeing 747 KLM s 234 pasažérů a 14 členů posádky. Nic nenasvědčovalo tomu, že zde shodou několika nešťastných náhod a chybou nizozemského pilota stane v několika okamžicích obrovská tragédie.

Na letišti byla silná mlha a kvůli množství letadel byly všechny dráhy a stání obsazené. Na vše navíc dohlíželi pouze dva dispečeři. Dále vázla komunikace s věží a piloti obou letadel dostávali nejednoznačné pokyny. Největší chybou však bylo, když si kapitán špatně vyložil pokyn z věže a rozhodl se vzlétnout, aniž k tomu měl povolení. Na dráze pak narazil do právě popojíždějícího amerického Boeingu. Obě letadla začala okamžitě hořet. Nizozemské letadlo mělo navíc v okamžiku srážky plné nádrže, což oheň ještě více přiživilo. Z nizozemského letadla nikdo srážku nepřežil. Z amerického se zachránilo 61 lidí. Celková bilance je 583 mrtvých.

Zmatkující dispečer

Chyby nedělají jen piloti. Za jednu z nejtragičtějších leteckých nehod může shoda nešťastných událostí a jeden přepracovaný a vystresovaný letecký dispečer. V noci z 1. na 2. července 2002 se u Bodamského jezera nedaleko německo-švýcarských hranic srazil ve výšce 10 kilometrů nákladní Boeing kurýrní společnosti DHL s dopravním Tupolevem 154 Baškirských aerolinií. Nehodu nepřežilo 81 lidí, z čehož bylo 46 dětí z baškirské Ufy. Letěly za odměnu na prázdninový pobyt do Barcelony.

Vyšetřování odhalilo, že v inkriminovanou noc nefungoval z důvodů údržby hlavní radar řízení letového provozu a technici zapoměli aktivovat záložní. Navíc měl službu pouze jediný dispečer místo dvou a ten se věnoval hned několika letům najednou. Hrozící katastrofu, na kterou by ho jinak upozornil hlavní radar, zaregistroval na poslední chvíli. Zazmatkoval a začal vydávat zmatené příkazy.

Osudný překlep

I ve smrti 159 lidí z letu 965 z americké Miami do kolumbijského Cali 20. prosince 1995 hrál svou roli nefungující hlavní radar. Na letišti v Cali nefungoval hlavní radar, proto pozemní kontrola navigovala s pomocí řady radiomajáků. Kapitán Boeingu se však při zadávání radiomajáků zmýlil a navíc vázla i komunikace s pozemní kontrolou. Výsledkem bylo, že navigace začala navádět letadlo přes hory do Bogoty. Když si posádka uvědomila omyl a změnila kurz, bylo již letadlo nad horami a stále klesalo. Posádka si neuvědomila, že už jsou vysunuté klapky a nepodařilo se jí už klesání vybrat. Letadlo se roztříštilo o úbočí hory. Ze 155 cestujících a 8 členů posádky přežili jen čtyři cestující, kteří seděli nad křídly.

Airbus není nepřátelská stíhačka

Nechtěným účastníkem přestřelky mezi americkým křižníkem USS Vincennes a rychlými iránskými čluny v Perském zálivu se 3. července 1988 stal civilní iránský Airbus společnosti Iran Air směřující z Badaru do Dubaje. Když se během přestřelky objevil na americkém radaru neznámý letoun, vyslali Američané signál, na který se jim měl automatický odpovídač identifikovat. Iránský kód neodhalil, zda se jedná o civilní nebo vojenské letadlo a na pokus o komunikaci na nouzové vojenské frekvenci stroj nereagoval. Ve skutečnosti ani nemohl odpovědět, protože civilní letadla nejsou vybavena pro komunikaci na vojenských frekvencích. Po sedmi marných pokusech byl proto označen za nepřátelský a sestřelen. V jeho troskách nalezlo smrt všech 290 osob na palubě. Za osudovou chybou však také bylo, že se zmýlila obsluha radaru, která si vsugerovala, že letadlo na ně klesá. To však ve skutečnosti trvale stoupalo.