Je vrah obětí?

Případ sourozenců Vosmanských stále pokračuje. Blesku se podařilo získat dva dopisy na rozloučenou, přestože policie dosud hovořila pouze o jediném. Druhý dopis psaný ve vlámštině je bez adresáta a písmo velmi roztřesené.
Tajemný případ smrti Dáši (+13) a Honzíka (+10) Vosmanských pokračuje! Blesk zjistil: Belgičan Stephan Knaepen (+46), podezřelý z jejich vraždy, po sobě zanechal dva dopisy na rozloučenou! Policie však vždy hovořila pouze o jediném!
Proč? Je to další ze záhad, které případ obestírají? Nebo jen snaha policie zjednodušit si vyšetřování a ukázat na Knaepena jako na jediného možného pachatele? Přestože v obou dopisech se Belgičan přiznává, že »provedl něco hrozného«, je mezi nimi obrovský rozdíl. První - psaný anglicky - je adresován jeho ženě Miladě, druhý - psaný vlámsky a roztřesenou rukou - nemá adresáta. "Když jsem ty dopisy viděla, první, co mi blesklo hlavou, bylo, že je Stephan napsal pod nátlakem," řekla Blesku Knaepenova žena a sestra Dáši a Honzíka Milada Knaepenová. Byl Knaepen vrahem, nebo obětí?
Grafologický rozbor dopisů jasně prokázal, že jejich autorem je skutečně Stephan Knaepen. Stejně jako rodina, i odborníci se shodují, že je oba zcela určitě psal pod silným psychickým tlakem. Již na první pohled je však patrné, že zatímco na anglicky psané verzi je jeho rukopis jakoby vyrovnaný, vlámsky psaná verze je znatelně roztřesená. "Vůbec si to nedovedu vysvětlit. V naší rodině jsme se Stephanem vždy hovořili výhradně anglicky, vlámsky nikdo z nás neuměl, a dokonce i Stephan vlámsky hovořil minimálně. Snad jen když děti učil písničky," říká Milada Knaepenová. Přestože obsah obou dopisů je téměř totožný, v tom vlámsky psaném, který postrádá adresáta, je Knaepen úsečnější a i text dopisu je méně citově zabarvený. "Vypadá to, jako by ho tlačil čas nebo někdo, kdo si přál, ať ten dopis napíše," zamýšlí se nad oběma dopisy maminka Dáši a Honzíka Milada Vosmanská. Stejně jako ona, i ostatní z rodiny Vosmanských stále uvažují o tom, že všechno mohlo být úplně jinak a Dáša s Honzíkem se nemuseli stát obětí do té doby milujícího švagra, který se změnil ve vraždící monstrum.
Existence dvou dopisů na rozloučenou totiž není jedinou nevyjasněnou záhadou kolem smrti Dáši a Honzíka a následné údajné sebevraždy jejich švagra. Jednou z nich je třeba skutečnost, že v okolí místa nálezu těl Dáši a Honzíka v lesíku na Vyškovsku, nikdy nikdo nezaznamenal pohyb Stephana Knaepena ani jeho vozu. Nikdy nikdo nenašel ani mačetu, kterou si s sebou Knaepen přibalil, když s Dášou a Honzíkem odjížděl na prázdninový výlet. "Ta mačeta nebyla ani v jeho voze, ani tam, kde se děti našly. Bylo tam jen prázdné kožené pouzdro," vzpomínají Vosmanští. Když na tuto skutečnost rodina upozornila policisty, řekli jim pouze, že je to nedůležitý detail. Těch drobných detailů, které naznačují, že všechno mohlo být jinak, je ovšem víc. V neposlední řadě určitě i ten, že v těle Stephana Knaepena, který měl spáchat sebevraždu, byly objeveny jen stopy léku, který užíval na svoje srdeční problémy. "Nevíme ani přesné datum jeho smrti. V úmrtním listu je uvedeno, že zemřel v rozmezí sedmi dnů," dodávají Vosmanští.
Klíč k celé záhadě vidí rodina v Knaepenově minulosti. Od jeho krátkého působení v cizinecké legii, kterou musel z neznámých důvodů předčasně opustit, až po Knaepenovo postřelení, k němuž údajně přišel při výkonu trestu. Ten si odpykával za únos vnučky významného belgického bankéře. Právě někdo z těch, s kým měl v té době Knaepen co do činění, se mu mohl přijet na Moravu pomstít. A děti mohly být jen nechtěnými svědky vyřizování starých účtů.
Další nová šokující fakta z tohoto záhadného případu přinese Nedělní Blesk.