Přišel o nohy, ne o naději

Příběh řidiče kamionu, který pil, boural a zničil si život. Přemýšlel o sebevraždě
"Je to zvláštní, nepopsatelný pocit. Po dlouhé době zase stojím na nohou," řekl s dojetím Jan (48) ze Zlínska. Byli jsme u toho, když se poprvé po třech měsících postavil na protézy a udělal pár kroků. Kvůli dluhům chtěl spáchat sebevraždu. Skok pod vlak přežil, ale přišel o nohy. Život se řidiči kamionu zamotal loni v říjnu. V Německu zboural zděnou zídku. Policisté mu naměřili zbytkový alkohol. Vyhazov z práce a škoda vyčíslená na víc jak půl milionu korun ho dorazily. Letěl do Řecka, aby se utopil v moři. Neudělal to. Ale hned druhý den po návratu si počkal na vlak... Zázrakem přežil. "Byla to hrozná blbost. Už jsem se s tím srovnal s pomocí psychologů. V noci se mi ta hrůza ale vybavuje. Jsem šťastný, že mě rodina a kamarádi neodepsali. Jejich návštěvy mě drží nad vodou. Cením si toho," říká s odstupem času. "V léčebně v Kroměříži už jezdím třetí týden na vozíku. Dostanu se z něj sám na postel i na toaletu. Nemusím nikoho obtěžovat. Nerad bych na něm ale zůstal. Bez silné vůle to ovšem nepůjde," pokračuje. Aleš Miklica z Uherského Hradiště mu zatím navléká na levou nohu silikonové návleky a zkouší protézu. "Mám zpoždění. Noha mi hnisala," vysvětluje Jan. Po víc než hodině stojí na obou protézách. Mezi madly dělá první krůčky. Několik zcela sám! "Pan Miklica dělá zázraky. Budu trénovat. Zatím to bolí," svěřuje se, ale v očích má radost. "Pahýly ještě neměly zátěž, bude chvíli trvat, než si zvyknou," uklidňuje ho Miklica. Jana čeká pobyt v rehabilitačním ústavu. Trápí ho obava, co bude dál. Od německé policie obdržel čtyřstránkový dopis. "Nevím, co v něm je. Musí mi to někdo přeložit," dodává s obavou.