Ivanu hledají už pět let

Manželé Uhlířovi z Vimperka dobře vědí, co je lidské neštěstí. Už pět let žijí ve strašlivé nejistotě. Jejich jediná dcera Ivana (39) se ztratila kdesi v Turecku. Poslední zpráva o ní je z poloviny srpna 2001, z města Adana u Středozemního moře. Ivana tam plánovala návštěvu křižáckého hradu, ale zda tam došla, nikdo neví. Zřítila se do některé z tamních jeskyní? Unesl ji někdo? Zneužívá ji? Nebo ji kdosi oloupil a umlčel navždy? To trápí její rodiče dlouhých pět let. Ivana Uhlíř o v á vystudovala dvě fakulty Karlovy Univerzity -biologie a geologie, tu dokonce za tři roky. Byla mimořádně a všestranně nadaná. "Možná že právě to se jí stalo osudným," pláče její matka Milena (65). "Odmalička byla samostatná a my jsme jí nebránili." Ivana procestovala spoustu zemí. Nejvíc si oblíbila Blízký východ, Turecko, Libanon a Sýrii. Obdivovala tamní kulturu, historii, ale i dnešní život a lidi. Snažila se jim přiblížit a poznat je, jak to jen šlo. Jazykově byla dokonale vybavená. Vždycky jezdila sama. Stopem. Na svoji čtvrtou cestu do Turecka odjela 10. srpna 2001. Chtěla tam shánět podklady pro svoji další diplomovou práci na téma rané křesťanství a místní křesťanská menšina. Návrat domů plánovala koncem září. Nedošlo k tomu... Poslední stopy po mladé Češce se našly ve vesnici Aisehoca, poblíž města Adana. Tam si Ivana v místní čajovně odložila krosnu, aby ji zbytečně nevláčela při túře ke zbytkům křižáckého hradu. A pak ji už nikdo neviděl. Policie okolí prohledala bez výsledku. Ivanu prohlásila za nezvěstnou, protože Turecko podle zjištění místních úřadů neopustila. Rodiče najali soukromého detektiva, oslovili senzibily, ale vše bez úspěchu. A tak Alois Uhlíř letos v listopadu do Turecka odjel. Velvyslanectví ČR mu sjednalo vystoupení v místní televizi TGRT. Reagovaly stovky lidí, s účastí i informacemi. Vedení televize tak udělalo šlechetný krok - rozhodlo, že otce dopraví tam, kde Ivana zmizela. "Najezdil jsem s nimi přes dva tisíce kilometrů. Byl jsem jejich hostem se vším všudy. Jejich soucit a ochota pomoci mě hluboce dojaly," vzpomíná. Ivana se zatím nenašla, ale do televize v Ankaře stále docházejí reakce lidí na to, kdo a kde ji viděl. Policie stále pátrá, i naše velvyslanectví. Naděje umírá poslední, utěšují se rodiče. Stále doufají. "Do Turecka přece jezdí spousta našich lidí na dovolenou. Třeba tam někdo něco uviděl, nebo zaslechl..."