Naší zemí otřásají smrtelné křeče
Svět, jak ho známe, zmizí. Na vině je globální oteplování. Čekají nás záplavy, požáry, hladomory, nemoci
Svět čeká nejstrašnější klimatická katastrofa od poslední doby ledové! To jsou závěry šesti tisíc vědců ze 189 zemí, kteří se sešli v africké Keni k problému globálního oteplování. Jejich zjištění jsou děsivá. Do padesáti let vyhyne většina života v mořích. Roztají ledovce na pólech a v záplavách zmizí množství měst, mimo jiné i Londýn. Velkou část planety také zaberou pouště. "Je jen malá šance zvrátit vše zpět," shodují se vědci. "Neustálé chrlení zplodin vyvolává na naší planetě skleníkový efekt. Ten spolu s rozšiřující se ozónovou dírou vyvolává drastické oteplení naší Země," vysvětluje ve svém materiálu bývalý americký prezidentský kandidát Al Gore. Uvádí ta nejhorší nebezpečí pro lidstvo: VODA. Tím jak stoupá teplota, po kontinentech se rozšiřují pouště a hrozí nebezpečí hladu. Voda se ztrácí z pevniny důsledkem tání horských ledovců. Tají také ledovce v Antarktidě a Arktidě. Moře stoupají a hrozí, že zaplaví do 40 let obrovská území. Zmizí města jako Benátky a Londýn, voda pronikne hluboko do vnitrozemí. OHEŇ. Se stoupajícími teplotami propukají stále častěji ničivé požáry v obou Amerikách a Austrálii. Do vzduchu se dostávají plyny, které posilují sklenikový efekt. V Africe se šíří následkem veder pouště a vylidňují se obrovská území. Vysychají řeky, zmenšují se jezera, vymírají zvířata. NEMOCI. Zmenšující se prostor pro život nutí lidi stěhovat se do velkoměst. Nakupení je ideální pro propuknutí epidemií smrtících nemocí. Jelikož se následkem častých záplav z prudkých lijáků vytváří ideální prostředí pro hmyz, který nemoci přenáší, rozšiřují se ohniska smrticích chorob do hustě osídlených oblastí. BOUŘE. Nevypočitatelné počasí pustoší velkoměsta hurikány a záplavami. Narušuje se tak cyklus zemědělství a celé oblasti postihuje hladomor. Vodní přívaly mimoto ničí úrodnou půdu a řeky ji odnáší pryč.
Severní Amerika: Ohnivé bouře ohrožují města Změna klimatu vysušuje lesy v Kalifornii. Následně vznikají obrovské lesní požáry, které se jen obtížně zastavují. Dým, který z nich vzniká způsobuje další ohřívání planety. Po horkých létech následují kruté zimy, při kterých napadnou až tři metry sněhu. Důsledkem toho se lesy rozšiřují a mizí louky. Vymírají motýli, kteří se starají o rozmožování rostlin. Jižní Amerika: Zelený kontinent se topí Náhlé bouře "El Niňo" narušují pravidelný cyklus období dešťů, namísto nich se objevují časté záplavy. V zemích mizí z hor ledovce. Nedostává se pitné vody, v zaplavených pralesech se přemnožují komáři, kteří přenášejí pro člověka smrtící horečku dengue a žlutou zimnici. V Kolumbii se tito komáři stěhují i do výše položených »bezpečných« míst. Kácení pralesů a jejich spalování chrlí do atmosféry více oxidu uhličitého než doprava po celém světě. Zesiluje se tak skleníkový efekt. Afrika: Hladomory, žízeň Následky zvyšování teplot po celém světě způsobují rekordní vedra od Egypta až po Jihoafrickou republiku. Vodní zdroje vysychají, jezero Čad se smrsklo z 25 tisíc kilometrů čtverečních před 40 lety na pouhých 1300 km. Šíří se malárie, před kterou prchají lidé do velkých měst. Hrozí, že právě v obřích aglomeracích vypuknou nezastavitelné morové rány. Evropa: Moře se mění V Baltském moři chybí kyslík. Následkem toho vymírají ryby a naopak množí se řasy. Dlouhá léta až do října rozpouštějí ledovce v Grónsku. Severní pól roztaje nejpozději do roku 2100, většina odborníků soudí, že ještě mnohem dříve. Asie: Smog mění den na noc Nad miliónovými městy Asie jsou nepronikuntelná oblaka smogu. Monzuny se stávají nevypočitatelné a napadají další oblasti Indie a Bangladéše. Zátopy a zničení polí. Hlad. Dosud neustále zmrzlá půda sibiřské tundry taje, města se propadají do bahna. Na železnicích jsou potřeba speciální chladící agregáty, aby se koleje neutopily v blátě. Pokračující výstavba měst hrozí propuknutím epidemií malárie a ptačí chřipky. Austrálie: Korálové útesy se rozpadají Největší "velký bariérový útes" je v nebezpečí. Ostrovy v Pacifiku se postupně potápějí, pobřežní linie u Fidži stoupá každý rok o patnáct centimetrů. Na Novém Zélandu roztávají ledovce, v Austrálii ohrožují požáry buše velkoměsta. Překyselení oceánů zabíjí množství ryb.
