Dítě, výkupné a role rodičů: Otazníky kolem propuštění Hanky a Tonči zůstávají i po třech letech

Otázkou, která se řeší od chvíle, kdy byly Hanka a Tonča propuštěny na svobodu, je, jakou cenu za to Česko zaplatilo. O výkupném se spekulovalo od počátku a objevila se dokonce konkrétní částka. Tu nakonec potvrdil i prezident Miloš Zeman. „Pokud vím, tak 150 milionů korun, ale záleží, podle jakého kurzu to počítáte. Víte, je to obrovské dilema. Představte si, že bychom nezaplatili – a ty dívky by byly popraveny. Nebo, což je lepší varianta, zůstaly by v harému některého z únosců,“ řekl k tomu tehdy. Po vlně kritiky, kterou jeho vyjádření vyvolala, ale uvedl, že pouze citoval média a žádné tajné informace neprozradil.

Zeman: Česko zaplatilo za Hanku a Tonču. Lepší, než aby skončily v harému

150 milionů korun je shodou okolností také výše kauce, kterou v případu daňových úniků stanovil soud Íránci s českým občanstvím Shahramu Abdullahu Zadehovi. Ten je přitom zřejmě s kauzou Hanky a Tonči spojený. Podle některých informací sliboval pomoc a informace o jejich únoscích. Co a jestli vůbec Zadeh ve prospěch Češek vykonal, ale dodnes není jasné.

Český Íránec zapletený do únosu Hanky a Tonči: Za svobodu zaplatil 150 milionů

Íránský obchodník Shahram Abdullah Zadeh obvinil den před zahájením svého procesu českou justici ze zločinného spolčení. | CNC_Jakub Poláček / Paparazzi

O propuštění Hanky a Tonči usilovala česká vláda, k žádnému posunu ale dva roky nedošlo. Změna nastala až dva měsíce před propuštěním dívek, kdy matky Hanky a Tonči kontaktovaly tureckou humanitární organizaci IHH, která začala s únosci vyjednávat. Podle oficiálních informací o tomto kroku české úřady nevěděly a o propuštění se dozvěděly až v době, kdy Hanka a Tonča dorazily do Česka. „My jsme jim v podstatě také nemohli nic říct, protože to jsou utajované věci. Často musíte rodinu chránit, nedat jim ty informace, protože mohou být paralelně kontaktovány únosci,“ uvedl k tomu tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. To však odporuje informacím o zaplacení výkupného.

Už z fotografií z propuštění bylo zřejmé, že každá z unesených Češek snášela zajetí jinak. Tonča byla velmi pohublá a vypadala ztrhaně, Hanka se pak zdála být v lepší kondici. Později se ukázalo, že důvodem mohla být skutečnost, že Hanka mezi únosci přijala islám a v Pákistánu se jí tak žilo lépe. Náboženství prý podle některých médií praktikuje i po propuštění v Česku. Objevily se také informace, že se ke svým únoscům chtěla přes Turecko vrátit, protože tam nechala své dítě. To však vyvrátil bezpečnostní expert Adam Dolník, podle nějž jen dívka jela s rodiči do Turecka na dovolenou. Naznačil také, že ten, kdo informaci vypustil, mohl chtít jen odvést pozornost od otázky, zda zpravodajské služby selhaly v případu pětice Čechů unesených v Libanonu.

Zatímco o Hančině osudu se po propuštění mnoho neví, Tonička se do života vrátila naplno a pomáhá druhým. Více zde:

Unesená Tonča dva roky po propuštění: Zásadní změna v životě!