14°C
Bodyguard kmotra Mrázka: Aby mě dostali za vraždu, nabízeli svědkům cokoli
Svědky nutili lhát, nabízeli jim cokoli, jen aby mě dostali za vraždu. Pavel Šrytr, bývalý policista a bodyguard kmotrů českého podsvětí, se nechce smířit s tím, že strávil skoro rok a půl ve vazbě na základě vynucených svědectví. Nyní po dlouhé době promluvil v rozhovoru pro Info.cz.
Čím si vysvětlujete urputnost policie dostat vás před soud za vraždu mafiánského bosse Antonína Běly i za cenu porušení zákona, jak zkonstatoval soud?
Po odchodu ze služeb státu jsem pracoval tam, kde jsem pracoval. Když se pohybujete v takovémto prostředí, tak se nevyhnete určitým skutečnostem, které se v něm dějí. Otázkou je, jestli o těch skutečnostech člověk rozhoduje, dopouští se jich, nebo k nim, v uvozovkách, přihlíží. Nemusí to tak být, ale mám za to, že v tom hraje roli osobní animozita. Když mě zatkli, tak mi jeden z detektivů radostně oznámil: „Já jsem to začal a tým Tempus to dokončil.“ Ten detektiv pracuje na Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Skutečně?
Ano. Samozřejmě že jsem o celé věci přemýšlel. Je to detektiv, který kdysi skládal přísahu Sboru národní bezpečnosti, pak pracoval v týmu Pokr, který vyšetřoval mimo jiné vraždu Františka Mrázka. Můj osobní dojem je, že je ten člověk frustrovaný. Za socialismu se pokoušel dostat do Útvaru rychlého nasazení, kde jsem působil, ale nepovedlo se mu to. Já přeci nemůžu za to, že ten člověk neudělal před třiceti lety kotrmelec. Nevím, jestli dopředu, ale dozadu určitě ne, nebo neprošel psychotesty.
Jaká může být příčinná souvislost mezi tím, co říkáte a vaším zatčením kvůli vraždě kmotra Běly? Není to jen vaše osobní představa po měsících strávených ve vazbě?
Ne. Vzhledem k tomu, kde jsem pracoval, jsem se s tímhle člověkem potkal v roce 2010, když mě vyslýchal. Tehdy přišel a chtěl mi podat ruku, chtěl být velký kamarád. Já jsem mu ale řekl, že si s každým ruku nepodávám a odmítl jsem i nabídku na tykání. Třeba ho to ponížilo.
Pořád mi tahle možná osobní nevraživost nezapadá do toho, co konstatoval ve vašem případu soud. Ovlivňování svědků a manipulování důkazů. Nemohl to být od detektivů spíš pokus dostat se na kloub vraždě kmotra Františka Mrázka?
Jestli to byl takový pokus, tak byl absolutně zbytečný. Z jednoho prostého důvodu. Když do mě po desetikilometrovém běhu, vykoupaného v županu, pustil zasahující policista dvě dávky z elektrického paralyzéru, není to nic příjemného, minimálně se pomočíte. Já jsem na chvilku vypnul, cítil jsem, jak mi přestalo bít srdce. Hned na to mě vyslýchali. Každý, kdo by něco věděl, by to policistům po takové přípravě vysypal. Pak jsem byl patnáct měsíců na vazbě, to je to samé. A proč jsem nic neřekl? Možná to bude pro leckoho znít dost nepravděpodobně, ale já o tom doopravdy nic nevím.
