Dahlgrenovy oběti umíraly pomalou mučivou smrtí: Bylo by možné je zachránit?
Vražedné řádění Kevina Dahlgrena nenechává snad nikoho klidným. Své čtyři vzdálené příbuzné zabil tak brutálním způsobem, že si to obyčejný člověk ani nedokáže představit. Obětem zasadil desítky sečných a bodných ran. Jejich smrt ale nebyla okamžitá – Dahlgrenovy oběti umíraly mučivou smrtí!
Absolutně šokující. Jedině tak se dá vystihnout popis událostí z ivanovického domu rodiny Harokovy ze dne 22. května 2013. Zranění, která svým obětem Dahlgren způsobil, byla zničující, brutální a vedená s takovou energií a nenávistí, že se tomu dá jen těžko uvěřit. Přesný popis zranění byl zveřejněn již dříve, v rozsudku je ovšem dodáno i několik dalších „detailů“.
Mohly oběti s rychlou lékařskou pomocí přežít a jak dlouho umíraly? Odpověď je u všech jednoduchá, ale o nic méně bolestivá. Všichni čtyři členové rodiny umírali pomalu, žádné zranění je nezabilo okamžitě...
Prvního napadl Dahlgren Martina, otce rodiny. „Smrt nemusela nastat okamžitě, neboť tomu neodpovídá zbytek nálezu, když byla nalezena krev v dýchacích cestách a plicích,“ píše soudce v rozsudku. Žil patrně jen několik vteřin, ihned po vražedné ráně ale upadl do bezvědomí. Zachránit by ho nebylo možné ani teoreticky.
Veronika zemřela jako druhá, ležela v posteli s bolestí hlavy. „(...) nalezené rány nezasahují životně důležité orgány, ale nutno připustit jejich podíl na celkové ztrátě krve, kdy zejména rány na hlavě s protětím řady drobných tepen i žil bývají provázeny poměrně výrazným krvácením. (...) Dobu přežívání po vzniku všech nalezených poranění možno odhadnout na dobu řádu minut, nebylo nalezeno žádné poranění takového charakteru, po jehož vzniku dochází k rychlé smrti, např. v průběhu několika vteřin,“ stojí v odůvodnění rozsudku.
Po ráně do hlavy patrně upadla do bezvědomí. Při okamžitém zásahu by se jí možná podařilo zachránit, ale měla vážné poranění mozku a rychlé krvácení mohlo způsobit další poškození. Dahlgren ji podpálil, až když byla mrtvá, nicméně když jí táhl do garáže, žila - způsobil jí totiž manipulací několik modřin.
Filip byl v době útoku nemocný a ležel doma v posteli. „Působení nástroje na povrch těla bylo bezpochyby velmi značné až brutální. (...) Smrt nastala v okamžiku několika minut, jednalo se spíše o minuty než sekundy.“ Filip utrpěl ničivá zranění hlavy a krku, už po první ráně patrně upadl do bezvědomí. Nebyla by jediná šance, že by byl zachráněn ani s okamžitou lékařskou péčí.
Na čtvrtou oběť – šestnáctiletého Filipa – si Dahlgren počkal několik hodin. Dahlgren nejmladšího z rodiny ubil kamenem, pobodal ho a pořezal nožem. „Smrt nastala do desítek vteřin, maximálně minuty.“ David vdechl krev, měl silné nitrolební krvácení. Nebylo by možné ho zachránit. Úder do hlavy způsobil okamžité bezvědomí, nestačil si ani uvědomit, co se stalo – ale nedá se určit, zda rána kamenem byla první, či následovala až po útocích nožem...
