ONLINE z Dahlgrena: Zabijáci ve skříni, údajné hlasy a hrozba doživotí

Požádal soud, aby se zabýval jeho psychickým stavem, aby vzal v potaz jeho ochotu léčit se. „To je všechno, děkuji,“ řekl. Na upozornění, že má právo posledního slova, řekl: „Ne, to je všechno.“ Soudce přerušil hlavní líčení do středy 9:00. Úterní on-line přenos Blesk.cz tímto končí. Děkujeme za pozornost. 

„Neměl jsem žádnou kontrolu nad svým jednáním,“ popsal Dahlgren poslední týden u české rodiny v Brně. „To co mi ten hlas sděloval, byly příkazy,“ dodal s tím, že koncem týdne mu hlas řekl, že má jisté poslání. „Co se stalo rodině Harokovým, je tragédie,“ řekl a na desítky vteřin se odmlčel. Pak přešel ke svému léčení. Je ochotný se léčit a chce se zlepšit, řekl. Jeho otec, který k soudu také přišel, si otírá oči kapesníkem. 

V prvních dvou týdnech, které Dahlgren trávil v Brně, prý jeho starosti zmizely. Zmizely hlasy v jeho hlavě. „Bylo to něco, co bych nazval jako božský klid,“ řekl. Po dvou týdnech se ale jeho problémy vrátily. „Vrátilo se to silnější, než to kdy bylo a zcela mě to ovládlo. Nebojoval jsem proti tomu, neměl jsem žádný systém, jak se od toho odříznout. Můj život se redukoval na ležení v posteli, naslouchal jsem hlasům, které v mé hlavě rezonovaly,“ prohlásil před soudem.  

Obžalovaný dále popisuje svůj zmatek v hlavě. Myšlenky, které k němu pronikaly a kterých se snažil různými technikami zbavit, mu prý znemožňovaly jakkoli se koncentrovat, číst nebo konverzovat. Ztěžovaly mu život ve všech směrech. Snažil se zjistit, jak se dostat letecky do Indie, protože tam chtěl pracovat jako ochránce tygrů. 

Dahlgren dále popisuje, jak se postupně vzdaloval realitě. „Moje odcizení od reality se zvyšovalo každým dnem. Během dvou let jsem se ve své mysli dostal do různých oblastí.“ Setkával se se selháním – všude kromě bojových umění, popsal.  

„Moje mysl byla mým největším nepřítelem,“ popsal dále Dahlgren. Když mu bylo 18, tlak v hlavě se natolik zvýšil, že nebyl schopen to vydržet. Musel se naučit zcela ignorovat většinovou část své mysli. 

Jak vyrůstal, strach prý neodcházel. Jediné, co se změnilo, že se s tím naučil žít. „Bylo to vždy, jako bych byl pod nějakou silnější, většší vládou,“ řekl. Ke skutečnému rozvoji „nemoci v mé hlavě“, prý došlo, když mu bylo 16 nebo 17. Projevovalo se to jako myšlenky, které podle něj nebyly jeho. „Jako bych slyšel jinou bytost,“ řekl. 

Dahlgren popsal své děsy, bál se například zabijáků, kteří se schovávají ve skříni. „Nemohl jsem plavat sám v bazénu, protože jsem se obával, že mě sežere žralok. Neobával jsem se věcí samotných, ten strach byl iracionální. Nazval bych ho strachem ze života,“ řekl.  

„Když mi bylo 9 nebo deset, začal jsem mít problémy s chováním. Byly to obsesivně kompulzivní myšlenky, byla to velmi trýznivá úzkost a neustále jsem se bál. Věkem se to pouze zhoršovalo,“ uvedl Dahlgren s tím, že ho úzkost provází celý život. 

Prostor vyjádřit se dostal Kevin Dahlgren, který přistoupil k řečništi. 

Soud by měl podle Američanova obhájce přihlédnout k následujícícm polehčujícím okolnostem: nízký věk, první Dahlgrenův trestný čin, který navíc údajně spáchal pod vlivem okolností, které nemohl ovlivnit - tedy duševní poruchy. Do té doby prý navíc žil „v zásadě“ spořádaným životem. Navrhul, aby pokud bude uznán vinným, mu byl trest ukládán v rozmezí 15 až 20 let odnětí svobody. 

„Soud by měl rozhodnout tak, že obžalovaný nemohl být v době spáchání činu, který je mu kladen za vinu, trestně odpovědný pro nepříčetnost. Za takových podmínek případně uložil obžalovanému ochranné opatření zabezpečovací detencí,“ uvedl obhájce Špíšek. 

„Jako jediné vysvětlení, pokud pan obžalovaný čin spáchal, se nabízí jeho psychický stav, respektive právě existence duševní poruchy,“ uvedl obhájce Špíšek. 

Obhájce upozorňuje na některé rozpory mezi posudky amerických a českých znalců. Sám se přiklání na stranu amerických. U těch českých má prý „vnitřní rozpory“. 

„Nelze dojít k jednoznačnému a nezpochybnitelnému závěru, že skutek, který je mu kladen za vinu, spáchal sám obžalovaný. Domnívám se, že o tom mohou panovat pochybnosti,“ uvedl Dahlgrenův obhájce Špíšek.  

Obhájce vyslovuje své výhrady k dílčím částem procesu a jednotlivým svědectvím. Některé výpovědi podle něj svědčí pouze o tom, že se obžalovaný v danou dobu nacházel v domě, kde byly posléze nalezeny oběti. Nesvědčí o tom, že by původcem činu byl Dahlgren. 

Svou závěrečnou řeč zahájil obhájce Dahlgrena Richard Špíšek. Jeho klientovi podle něj nebyla zcela prokázána vina. Důkazy, které zazněly u soudu, podle něj nejsou jednoznačné a přímočaré, ale spíš nepřímé. 

Státní zástupkyně Ludmila Doležalová skončila svou závěrečnou řeč. Navrhla Kevina Dahlgrena uznat vinným ze zločinu vraždy v plném rozsahu. „Navrhuji, aby mu za toto jednání byl uložen doživotní trest odnětí svobody,“ uvedla. Vedle trestu mu má být uložena detence. 

Státní zástupkyně chce pro Dahlgrena výjimečný trest 20 až 30 let vězení nebo doživotí. „Jinou volbu jsem neshledala. Proč? K trestným činům došlo zavrženíhodným způsobem,“ uvedla s tím, že zavrženíhodná je i pohnutka obžalovaného: „Pan obžalovaný si sem přišel posílit své vlastní ego.“ „Vyhladil jednu funkční rodinu o dvou manželích a dvou dětech,“ dodala. 

Obžaloba viní Dahlgrena ze zločinu vraždy. Skutková podstata podle státní zástupkyně Ludmily Doležalové byla naplněna ve všech znacích. Američan měl zabíjet zvláště surovým způsobem, který měl promyšlený: „Musel vědět, jakým způsobem vůči tělesné integritě poškozených zasáhnout tak, aby nebyl jeho záměr zmařen,“ uvedla. 

Vysvětlení činu pouze vlivem vnitřních hlasů je podle žalobkyně spíš následnou reakcí na událost – Dahlgren se při prvních výpovědích o ničem takovém nezmiňoval, upozornila. 

„Na základě těchto nepřímých důkazů tvořících uzavřený řetězec lze tímto způsobem označit vinu pana obžalovaného za prokázanou,“ shrnula své vystoupení. Pozastavila se nad „šíleností celého tohoto jednání“, které je podle ní pro odbornou i laickou veřejnost nepochopitelné. Nebyl zjištěn žádný důvod, kterým by se dalo vysvětlit agresivní chování Dahlgrena vůči české rodině, která mu poskytla zázemí. 

Žalobkyně opakuje průběh událostí v osudný den. Doplnila, že znalecká expertiza poukázala na shodu s pachovým vzorkem Američana a pachových stop z končetin obětí. To podle ní nelze vysvětlit jen tím, že s nimi byl Dahlgren v kontaktu. Na jeho oděvu byla nalezena krev. 

Z lékařského posudku podle ní vyplývá, že všechny oběti utrpěly vážné zranění hlavy sečného nebo řezného charakteru. Na tělech třech z nich byl posléze založen požár. 

Státní zástupkyně Ludmila Doležalová čte svou závěrečnou řeč. Podle ní se Dahlgren dopustil vraždy čtyř osob. Vychází při tom ze znaleckých posudků, které před soudem v minulosti zazněly.

Po polední pauze začíná odpolední část jednání, ve které zazní závěrečné řeči. 

Soudce Michal Zámečník ukončil dokazování a přerušil hlavní líčení. Pokračovat se bude ve 13 hodin čtením závěrečných řečí. 

Soudce přednesl zprávu o Dahlgrenově chování během pobytu ve vazbě. 7. března se prý na cele „sebepoškozoval vylomeným břitem z jednorázového holicího strojku na obou předloktích“. Po zásahu vězeňské služby se pokusil příslušníkovi vytrhnout obušek a následně byl zpacifikován a umístěn na vězeňskou psychiatrii. Později uvedl, že se nechtěl zabít, ale ventilovat tak svůj vnitřní tlak. 

„Je pravda, že testy, které jste mi dala, ukázaly velkou pravděpodobnost psychózy a nízkou pravděpodobnost poruchy osobnosti?“ otázal se Dahlgren.  „Je to přesně naopak,“ odpověděla doktorka.

Dále se zeptal, zda je možné, aby někdo, komu vnitřní hlas dává přesné pokyny, mohl v tomto stavu posílat SMS zprávy a podepsat potvrzení o převzetí pošty. Znalkyně odpověděla, že by v takovém případě bylo chování této osoby rozrušené a nápadné. „Rozhodně by to nebylo chování takové, že by na tom člověku nikdo nic nepoznal,“ řekla. 

Dahlgren si vyžádal čas na poradu s právníkem. 

Co se týče hlasů v hlavě, o kterých hovořila i psychiatrička při minulém soudním stání, působí prý obžalovanému velkou nepohodu a frustrují jej. „Subjektivně je to prožívané velmi intenzivně a velmi nepříjemně,“ uvedla. Léčba prý spočívá v tom, že se člověk snaží myšlenky neposlechnout. "On takovou samoléčbu prováděl, snažil se myšlenky zastavovat. Ale to se mu nepodařilo," uvedla. Dodala, že se těmto myšlenkám vlastně přestal bránit, protože by jinak nedostál své výjimečnosti, o které v těchto myšlenkách šlo. 

Dahlgren je podle psycholožky sám pro sebe po činu hrdinou, což mu pomáhá situaci zvládat. Případnou dekompenzaci podle ní nelze vyloučit, zejména v případě, kdy by se dostavila další „extrémní osobní nepohoda“. 

Na dotaz žalobkyně, zda by Dahlgren mohl na svobodě svůj čin opakovat, uvedla psycholožka, že garanci nemáme nikdy. „Úplnou garanci nemůžeme nikdy v obecné rovině dát u nikoho,“ odpověděla. Dahlgren by prý potřeboval trvalou psychoterapeutickou podporu, případně takovou podporu v období zvýšené frustrace, kterou by musel sám rozpoznat. 

Dahlgren podle znalkyně nemá pocit viny za to, co se stalo. „Cítí se sám být obětí celé situace, nepřebírá za to odpovědnost,“ uvedla. Jeho osobnost je prý hluboce narušená. Má prý některé dobré vlastnosti a předpoklady, ale je velmi úzkostný, má agresivní potenciál a potřebuje léčbu. Chce prý na sobě pracovat. 

Násilí podle znalkyně u Dahlgrena fungovalo jako katarze z obrovské vnitřní tenze. Po něm se uklidnil. Co se týče jeho případné resocializace po výkonu delšího trestu, je podle ní velmi nutná a potřebná. Sám prý říká, že v americkém vězení dozrál a naučil se rozlišovat dobré od zlého. Dala by se prý využít i jeho láska ke zvířatům. Rád by s nimi nadále pracoval. 

V ČR na něj byly kladeny nároky, které pro něj byly složité. Očekávalo se od něj, že bude učit na univerzitě, bude se podílet na společenském životě. „Začalo se to množit a on se to snažil ustát, ale bylo to bez vnitřního zaujetí,“ uvedla znalkyně. Jeho rozvíjející se nespolehlivost byla známkou frustrace. Bál se, že selže, a dostával se do trýznivých stavů. 

Na dotaz, zda je Dahlgren schopen náležitě vnímat události, odpověděla znalkyně, že ano. Dále upozornila na jeho inklinaci k vzorům hrdinů, kteří jsou na straně dobra, ale jsou stejně krutí jako pachatelé, proti kterým se staví. V tomto duchu například jednou v domě pobral všechny zbraně, které našel, a šel ven zabíjet drogové dealery. Naštěstí ale žádné nenašel. 

Co se týče Dahlgrenovy osobnosti, je podle znalkyně psychosexuálně nezralý, má však nadprůměrné intelektové schopnosti. Je velmi ctižádostivý a touží po sebeuplatnění. Trpí však rozporem mezi svým vlastním ideálním předobrazem a skutečností. „Tento rozpor byl pro něho velmi trýnivý,“ uvedla. Zvýšená frustrace z nemožnosti stát se tím, kým by chtěl být, u něho přecházela v agresi. 

Toto jeho období temna prý provázela pokušení. „A ta pokušení byla taková, aby vzal nůž a zabil svého otce nebo matku,“ popsala odbornice. Tyto myšlenky byly prý natolik temné, že je přisuzoval někomu jinému ve své mysli. Bojoval s nimi tím, že se snažil různými technikami zastavovat své myšlenky. Prý také užíval drogy, aby utlumil obrovskou vnitřní tenzi. 

„Chce se stát superhrdinou, to je jeho základní životní motivace,“ zhodnotila psychiatrička. Obžalovaný chce podle ní být výjimečný a vyniknout sám před sebou. Vyplývá to z jeho úzkostí. Měl představu stát se „superzločincem“, kterého se budou všichni bát. Po nocích se prý bál, že ho pohltí temnota. 

Dahlgren měl údajně v životě dvě velká přání: vstoupit k americké námořní pěchotě nebo mistrem smíšených bojových umění. Později se chtěl stát ochráncem zvířat, především tygrů v Africe. Chtěl bojovat s pytláky, přičemž se vyslovil, že by rád „napíchnul jejich hlavy na kůl“. 

Dahlgren se podle znalkyně narodil do „výchovně velmi podnětné rodiny v té době zralejším rodičům“. Až do 10 let byl dítětem, „jak má být“, zhruba od čtvrté třídy se u něj ale začaly objevovat noční strachy, obával se například, že ze skříně vylezou vrazi a podobně. V souvislosti s tezí, že pokud se stane tím nejhorším, budou se ho lidé bát, si začal pěstovat agresivitu. „Z tohoto období pochází jeho představa, že se chtěl stát supermanem, chtěl se stát hrdinou,“ uvedla znalkyně. 

V průběhu jejího vyšetřování prý měl Dahlgren asi dvě období, kdy byl zvýšeně nervózní, napjatý, mluvil o frustraci a hněvu a o tom, že „musí bojovat s impulsy, které ho navádí k nějakým věcem, aby se choval agresivně“.

Ke slovu se dostala znalkyně z oboru psychologie Beata Nour Mohammadi. S Dahlgrenem měla od října 2015 do ledna 2016 osm sezení. Obžalovaný podle ní chotně spolupracoval, neboť se domnívá, že jeho problém je zdravotního charakteru, nikoli kriminálního. I proto odmítl vypovídat policii. „Jedná se z jeho pohledu o problém zdravotní,“ uvedla znalkyně. 

„Nelze mluvit o jistotě z pozice znalců. Role znalce je říct, jakou podporu hypotézy mají důkazy, které zjistil,“ uvedla znalkyně po vyložení obsáhlého výsledku jejího zkoumání genetických stop. Přednesla, jaké stopy byly nalezeny na místě činu.  

Obhájce se ptá, jak je možné, že jedna skvrna obsahuje stopy DNA více osob. Znalkyně mu to vysvětlila na příkladu: „Když se věci dotknete a dotkne se jí někdo jiný, tak může dojít k tomu, že je tam DNA více osob.“

Před soudem nyní hovoří soudní znalkyně z oboru genetika Anastázie Zíková. Rozebírá výsledky genetického zkoumání vzorků, které byly vzaty na místě činu. 

Na dotaz, zda chce Dahlgren promluvit, se napřed několik vteřin rozmýšlel a pak odpověděl, že nyní ne. Dá se tedy předpokládat, že se v průběhu dne ke slovu dostane. 

Hlavní líčení začalo. Kevin Dahlgren přišel k soudu opět v modrém obleku, tentokrát ostříhaný nakrátko. 

Kevin #Dahlgren znovu u soudu @Blesk24 pic.twitter.com/1FvTgRdDwB

— Václav Lang (@vaclavlang) 19. července 2016

Státní zástupkyně Ludmila Doležalová předpokládá, že tento týden dojde na závěrečné řeči. Podle ní ale záleží především na tom, zda bude uzavřeno dokazování a zda se dostaví znalci.

Kevin #Dahlgren už je v budově brněnského krajského soudu. Sledujte online přenos na @Blesk24 pic.twitter.com/np2NTkS9Bt

— Václav Lang (@vaclavlang) 19. července 2016

V soudní síni už je vše připraveno pro pokračování hlavního líčení s Kevinem #Dahlgren @Blesk24 pic.twitter.com/iDKnyfW4pF

— Václav Lang (@vaclavlang) 19. července 2016

@Blesk24 se po několika týdnech znovu hlásí od Krajského soudu v Brně. V 9 hodin zde opět stane Kevin #Dahlgren pic.twitter.com/xSpCsjkrvA

— Václav Lang (@vaclavlang) 19. července 2016