Tělo druha spálila v peci, hlavu nechala ve vlaku: Vražedkyni Čubírkovou prozradila pec na chleba
Byl konec roku 1964, když byla ve vlaku mířícím do Bratislavy nalezena useknutá lidská hlava. Totožnost oběti prozradila i pachatele - byla jím družka mrtvého muže. A ukázalo se, že to nebyla ženina první vražda!
Vlak číslo 819 mířil z Trnavy do Bratislavy. Před obcí Penizok v něm ale průvodčí objevil mužskou hlavu. Přivolaná policie okamžitě vyslechla všech 287 cestujících, a později začaly stopy a zejména zbytek těla hledat po celé trase vlaku, ale marně. Bylo 9. prosince 1964.
Klíčem k odhalení vraha se stala identita mrtvého muže. Při porovnání se seznamem pohřešovaných osob byla nalezena shoda s Ambrožem Ščepkou, jehož pohřešování nahlásila jeho družka Irena Čubírková. Policie se tedy vydala za ní.
Už výslech kriminalistům prozradil, že žena nemá úplně čisté svědomí - byla nervózní a bylo jisté, že něco tají. Ještě horší to pak bylo při prohlídce domu. Jenže policisté nenašli jediný důkaz, že by žena měla s vraždou něco společného. Při odchodu jeden z vyšetřovatelů sáhl na pec na chléb - byla teplá.
Policista se zeptal syna Čubírkové, kdy naposledy v ní pekli. Ten odvětil, že jí vůbec nepoužívají. V tu chvíli se Čubírková zhroutila a k vraždě se přiznala. Ščepka slavil osudného dne svátek, opíjel se už od rána, později pil i na návštěvě u známých, později doma byl už tak na mol, že spadl ze židle.
Čubírková popadla sekeru a tupou stranou s ní muže několikrát praštila do hlavy. Poté sekáčkem a sekerou oddělila hlavu od těla, tělo nacpala do pece a rozdělala oheň, který udržovala dalších 35 hodin. Pečlivě uklidila a po shoření těla vymetla popel a velké zbytky kostí zahrabala ve chlévě.
Ščepka byl známý opilec, své družce často vyhrožoval, že ji zabije a její hlavu hodí do záchodu - právě zde se žena asi inspirovala...
Hlavu žena zabalila do vypůjčené tašky a přikryla ji monterkovou blůzou. Odešla na policii, kde nahlásila, že pohřešuje svého druha. Pak nastoupila do vlaku do Trnavy. Na záchodech vlaku pak nechala mužovu hlavu a počkala, až vyrazí směr Bratislava. Pohřešování druha nahlásila i na policii v Trnavě a vydala se zpět domů.
Podezřelá ovšem byla i smrt prvního muže Čubírkové. Ten zemřel při stěhování kamen před 13 lety, tou dobou rodina bydlela v Trutnově. Po exhumaci ovšem lékaři potvrdili, že rány na hlavě nezpůsobila padající kamna...
Čubírek totiž odhalil nevěru své ženy, která se ho pak rozhodla zbavit. Čubírková na svou stranu získala svého milence Václava Bernarta, a dokonce i jeho ženu, které nalhali, že Bernart s Čubríkovou nic neměl a její manžel si to všechno vymyslel.
První plán otrávit muže lékem na ženské potíže nevyšel. Další plán byl vylákat muže na procházku, kde by ho Bernart omráčil a oběsil. Jenže Čubírek odmítl jít ven a zachránil si tak život. Ale ne na dlouho...
Čubírková ho nakonec omámila alkoholem s prášky na spaní a její milenec ho umlátil. Čubríková s Bernatovou manželkou tělo odtáhly na půdu a shodily na něj kamna. Čubríková pak nenápadně poslala svou tehdy devítiletou dceru, aby šla vzbudit tatínka. Dětský křik přivolal sousedy a ti zavolali policii. Případ byl uzavřen jako nešťastná náhoda, skutečně objasněn byl až po 13 letech.
Irena Čubríková byla odsouzena k trestu smrti, její dávný milenec Václav Bernart dostal 15 let. Jeho ženu omilostnila amnestie. Čubríková byla popravena oběšením v Praze na Pankráci 28. září 1966.
