Lukáš Nečesaný, kterého neprávem odsoudili na 13 let: Jak ho změnily dva roky v base!

"Spal jsem. Jedl jsem. Cvičil jsem. Psal dopisy. Zvýšená ostraha není asi pro každého. Trvalo, než jsem si v déčku zvykl. Měl jsem ale štěstí, do jaké věznice jsem se dostal. Valdice nebo Bory by byly mnohem horší," tak popsal Lukáš po propuštění poslední dva roky svého života.

Že cvičil, je na něm rozhodně vidět. Když opouštěl brány brněnské věznice s taškou a igelitovým pytlem v rukou, svaly, které se rýsovaly na jeho pažích, byly nepřehlédnutelné.

Případ Lukáše Nečesaného: 10 věcí, které nesedí!

Lukáš ale nezmužněl jen po fyzické stránce, ale také psychicky. "Posílil si svou frustrační toleranci. Vůči zátěžím, které bude napříště řešit, bude mnohem odolnější. Všechno ostatní mu bude připadat jako prkotina," myslí si psycholog Jiří Jelen.

Ten je přesvědčený, že Lukáše prožitá zkušenost postrčí dál. "Spíše než depresí pro něj bude tento prožitek dynamizujícím činitelem. Je mladý. To, co přestál, a znovunabytí svobody mu nyní dodá elán, energii, nakopne ho to k aktivitě," dodal.

Sám Lukáš přiznal, že mnohokrát ve vězení ztrácel naději. "Mockrát. Měl jsem slzy na polštáři. Byla to šílená beznaděj. Člověk se nesmí nechat zlomit. Pak jsem zase doufal. A dneska jsem měl takový zvláštní pocit, že to vyjde," řekl včera po propuštění Blesku.