Lucinku vychovává "cizí muž"

Dvouletá Lucinka je sirotek. Rodiče se zabili v autě. Vychovává ji "cizí" muž. Prarodiče se o holčičku chtějí starat. To samé chce také manžel její maminky. To jsou fakta z tragédie, která již přes rok zaměstnává soud v Domažlicích. Rodiče Lucinky Waldmannové se zabili v autě, když jí byl jeden rok. Od té doby se o holčičku stará Václav Waldmann - cizí muž, který s Lucinkou nemá nic společného. Jen to, že když se narodila, byl manželem její matky. A tak se ze zákona automaticky objevil v rodném listě jako její otec. Než matka a biologický táta stačili vyřídit přepsání rodného lisu, oba zahynuli. Soud loni rozhodl, že o holčičku se bude starat muž, který je její papírový otec. Začalo to stěhováním Když byly Lucince čtyři měsíce, opustila její maminka svého manžela Václava Waldmanna a z Domažlic se přestěhovala do Nového Kramolína, kde bydlel v rodinném domku společně s rodiči její pravý otec Martin Faina. "Lucinka a její rodiče žili až do své smrti u nás. Když oba byli v práci, tak jsem se o malou starala já. Stejně tomu bylo v osudný den," vylíčila začátek příběhu babička Lucinky Květa Fainová. "Hned po autonehodě Waldmann prohlásil, že nemá prostředky na to, aby se o holčičku staral. My jsme tak začali oběhávat úřady, abychom si vnučku mohli nechat. Asi pět dní po nehodě se ale najednou objevil u nás, měl v ruce předběžné opatření soudu, které Lucinku svěřilo do jeho péče a malou si odvedl. Nemohli jsme nic dělat. Zákon byl na jeho straně. Měl doklady na to, že je její táta a my že jsme cizí lidé. Někdo mu musel dobře poradit, že si ji má vzít," dodává dědeček Vlastimil Faina. "Pro mne je Lucinka mojí dcerou. S její maminkou jsem prožil těhotenství. Byl jsem také u jejího narození. Nikdy jsem nezapochyboval o tom, že bych se jako její táta necítil. Mám ji moc rád a ona mne určitě taky," vysvětluje Václav Waldmann, proč se Lucinky ujal on. Prarodiče bojují o vnouče Prarodiče se ale s tímto stavem nesmířili a o své vnouče bojují. Babička Fainová už vyzkoušela snad všechny možnosti, aby se o holčičku svého mrtvého syna Martina mohla starat a vychovávat ji. Všechno zatím ale prohrála. Přitom má podporu i Mariany Šteffenové. Ta je druhou biologickou babičkou malé Lucinky. "Žije na Slovensku a přeje si, abychom její vnučku vychovávali my a ne Waldmann," říká Faina. Spis "Lucinka" prošel za rok rukama už tří soudců. Ti odmítají návrhy babičky Květy Fainové na získání její vnučky. Byl jí zamítnut návrh vzít si Lucinku do péče i poručnictví. Verdikt tak pokaždé zněl v neprospěch Fainových. I ten poslední. Poslední šance: osvojení "Právníci nám poradili, že naší jedinou šancí by tak bylo osvojení," říká Fainová, kterou u posledního soudu nepřímo podpořily i sociální pracovnice. Ty uvedly, že osvojení nepovažují za šťastné, protože paní Fainová je babičkou dítěte, ale vzhledem ke stávajícím skutečnostem by nebyly proti. Zároveň prohlásily, že k tomu, jak se Waldmann stará o Lucinku, nemají žádné výhrady. Soud ale žádost babičky zamítl. "Otcovství Martina Fainy nebylo zatím určeno. Existují ale důkazy, že je tu příbuzenský poměr, a proto není možné, aby babička dítě osvojila," stojí ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Bohumily Kyvířové. Tahanice kolem testů DNA Na druhou stranu Waldmann je pro Lucinku opravdu cizí člověk. To vyplynulo z testů DNA, které nechal provést dědeček holčičky. "V písemném vyrozumění stojí, že Martin Faina, tedy můj syn, je s pravděpodobností 99,999997 procent táta Lucinky. Na základě tohoto vyšetření lze otcovství mého syna považovat za naprosto prokázané," říká Faina. Protistrana ale test zpochybňuje. "Pan Faina ho nechal provést bez mého vědomí a souhlasu," tvrdí Waldmann, kterého na základě testů DNA úředníci vyškrtli z rodného listu jako otce holčičky. Lucinka naštěstí nic nechápe Malá Lucinka nemá z toho, co se kolem ní děje, zatím rozum. Přes týden je u muže v Domažlicích, kterému říká táto. Ten se o ni vzorně stará. Víkendy pak tráví s prarodiči v Novém Kramolíně. Jak dlouho to ale bude trvat, než začne holčička klást zvídavé otázky? To nikdo z dotyčných neví a zatím se tím ani nezabývá. "Když je třeba nemocná, tak volá mne. Neříká mi pane, ale tatínku pojď sem, tatínku buď tu u mne. Prarodiče prohlásili, že když ji dostanou, tak ji už v životě neuvidím. Pokud bude u mne, tak se s ní Fainovi budou moci pořád stýkat, stejně jako je tomu dosud," prohlásil Václav Waldmann. "To není pravda, že bychom si ji tak přivlastnili. Stejně jako umožňuje nám, abychom vídali svou vnučku, tak i on by měl právo se s ní stýkat," říká Vlastimil Faina. Babička Fainová se o holčičku starat nesmí, Waldmann zase nemá pravomocné rozhodnutí o svěření holčičky do péče. Lucinka tedy nemá zákonného zástupce a papírově se o ni stará sociálka. Konec sporu je tak v nedohlednu.