Sráči, to ji neumíte zabít najednou? A za to dostal jen 2 roky!
Chyba v procesním výkladu, nebo fatální omyl soudce či vyšetřovatelů? Takové otázky si klade veřejnost poté, co ve středu zazněly v Brně rozsudky nad vrahy Petry (†15) z Dudína na Jihlavsku. S výjimečnými tresty pro Michala Kisiova a Tomáše Zavřela se počítalo, zrovna tak nikdo nepochyboval o spoluvině "odklízeče" Jakuba Doležala. Doslova šok tak způsobil jeho zatím nepravomocný rozsudek ve výši dvou let vězení!
Doležal vyfasoval 2 roky odnětí svobody kvůli kvalifikaci svého činu jako přečin nadržování k vraždě. To samo o sobě definuje a zahrnuje jeho činnost až po smrti Petry, tedy médii několikrát zmiňované odklízení její mrtvoly. Jeho role v celém tragickém příběhu bohužel nebyla vyšetřovateli plně zmapována a teorie o jeho úloze se opírala pouze o dojmy z výpovědí.
Podle obžaloby se ale inkriminované noci, kdy mělo dojít k zabití Petry, Doležal na Kisiova a Zavřela obořil, že nejsou schopní dívku zabít najednou, a na Kisiova zařval, že je „sráč". To podle Deníku kriminalistům stačilo, aby Doležala obvinili z pomoci na vraždě. Tedy v jiní právní kvalifikaci činu, respektive Doležalově podílu na něm.
Už během prvního hlavního líčení 7. února ale bylo jasné, že výpovědi Kisiova a Zavřela, které mají Doležala usvědčit z napomáhání, nemusejí být pro soud kvůli procesním nedostatkům použitelné. Také nebyly. Vyšetřovatelé totiž měli kvůli novému Doležalově obvinění Kisiova se Zavřelem podle procesního práva vyslechnout znovu a zaprotokolovat. To ale neučinili.
Zřejmě proto ve středu se zmíněnou procesní použitelností soudce Miloš Žďárský vůbec nezabýval a vynesl nad Doležalem rozsudek "pouze" za nadržování k vraždě, jehož horní hranicí jsou 4 roky. Doležal však dostal dva.
Jednoduše řečeno, pokud kriminalisté chtěli Doležala obvinit z napomáhání při vraždě, neměli to udělat tak, že mu pouze změní právní kvalifikaci k původnímu nadržování, ale měli proti němu zahájit zcela nové trestní stíhání pro jiný trestný čin. Tak to koneckonců Deníku vysvětlil i obhájce Doležala Jaroslav Homolka.
Byl v tom úmysl?
Ve zmíněných souvislostech vyvstává logická otázka, jak mohli zkušení kriminalisté a vyšetřovatelé v takovém případě fatálně selhat? Popřípadě, proč je na chybu neupozornil státní zástupce? Je zajímavé, že po uvalení vazby a obvinění Kisiova a Doležala byl na svobodě vyslýchán pouze Doležal. I přes doznání Kisiova a Zavřela se ale policistům nedařilo dlouho vraždu rozklíčovat. Až do okamžiku, kdy státní zástupce uvalil vazbu i na Jakuba Doležala, který začal okamžitě s policií spolupracovat. Od té chvíle jakoby celý případ začal vyšetřovatelům pasovat do neúplné mozaiky dvou příběhů.
Záhada procesní chyby v žalobě na Doležala ale stále nad případem visí jako temný stín...