Spejbl a Hurvínek: Čí vlastně jsou?

Ani po několikahodinovém jednání včera pražský městský soud nerozhodl v otázce autorství světoznámých loutek Spejbla a Hurvínka. Na Divadlo Spejbla a Hurvínka podal žalobu plzeňský sociální ústav pro seniory. Ten je přesvědčen, že pražská loutková scéna a jeho ředitelka Helena Štáchová si nechaly v roce 1988 postavičky zaregistrovat v Ústavu pro průmyslové vlastnictví neoprávněně. Divadelníci ale tvrdí, že Josef Skupa autorem loutek nebyl. Přitom ale nezpochybňují jeho autorství her a scének. Po zpochybnění "pražské" ochranné známky před čtyřmi roky se vyskytly skupiny, kulturní centra a další, které zneužívaly populární postavičky. "Kdyby to pokračovalo, mohlo se stát, že Spejbl a Hurvínek se stanou i jakýmisi pokémony. Hurvínek by se klidně mohl objevit jako pánská ochrana. Ta představa byla hrozná!" řekla ředitelka pražské scény Helena Štáchová. Právní zástupkyně plzeňského domova seniorů Elena Hornová předložila včera mnoho dokumentů, které měly soud přesvědčit, že autorství loutek náleží Josefu Skupovi. Podle ní jeho dědici právem odkázali plzeňskému ústavu autorská práva a Pražané je prý porušují. Autorství je klíčovým bodem sporu. Důkazy ředitelky Štáchové naopak ukazují na to, že Skupa nebyl autorem figur ani jejich jmen. Měl sice nakreslit jakousi postavičku na kus balicího papíru, ale loutky Spejbla a Hurvínka udělali řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Jméno Spejbl vymyslel podle včerejších důkazů Heleny Štáchové a také například podle čestného uznání podepsaného Skupou jeho přítel Karel Koval. Podoby loutek prošly vývojem. Kromě Nosků se na nich "podepsali" Jiří Trnka, Radko Haken. O žalobě na ochranu autorských práv týkajících se Spejbla a Hurvínka by se mělo rozhodnout na příštím jednání soudu.