9°C
Policistu Braniše zastřelil v tramvaji nebezpečný vrah: Zůstal po něm sedmiměsíční synek Daniel
Ve středu 17. července letošního roku si pražský a v podstatě i celorepublikový policejní sbor připomene smutné výročí. Před dvaadvaceti lety zemřel v jedné z tramvají v hlavním městě otec malého dítěte podpraporčík Michal Braniš. Jeho a ještě také kolegu Luboše střelil nebezpečný agresor.
Lidé od policie, kteří si na ten den vzpomínají, si ho budou do smrti pamatovat jako jeden z nejčernějších, který kdy za svoji službu zažili. Byl čtvrtek 15. června 1997 a z vysílačky služebního vozu pohotovostní motorizované jednotky zachrčelo krátké hlášení: „Echo 2, Echo 2, Lípa.“ Bohužel, v té chvíli podpraporčík Luboš Kozár a podpraporčík Michal Braniš netušili, co je čeká po odpovědi.
Mladí začínající policisté se z vysílačky následně dozvěděli, že mají jet na pražské náměstí Bratří Synků, kde je čeká oznamovatel, jehož někdo při nákupu šperků ohrožoval zbraní, když je odmítl koupit. Okamžitě po oznámení se dispečerce ozvalo z vysílačky krátké a rozhodné: „Lípa, Echo 2 rozumí a jede.“
Braniš s Kozárem se cestou na místo ještě dozvěděli, že pachatel mezitím utekl a nastoupil do tramvaje č. 11, která v tu chvíli mířila z náměstí směrem k Nuselské ulici. A v tu chvíli jim docvaklo, co oba viděli. „To je ta tramvaj Luboši, předjeď ji a dej znamení, aby zastavila,“ řekl údajně tehdy Braniš svému kolegovi za volantem, který jen mlčky sešlápnul plyn a tramvaj v tu chvíli stála na místě.
O tom, co se událo po zastavení tramvaje na adrese Nuselská 118, se dodnes vedou spory. Oficiální verze zní, že řidič tramvaje, který policistu Braniše viděl, otevřel přední dveře soupravy, aby mohl dovnitř. Tam už ale čekal pachatel a dvakrát ho střelil do prsou.
Vzápětí přiběhl druhý policista, dvaatřicetiletý podpraporčík Luboš Kozár, který řídil policejní vozidlo. Ve chvíli, kdy vstoupil tramvaje, začal po něm pachatel střílet. Policista střelbu opětoval, přičemž útočníka zastřelil.
Přestože byl podpraporčík Kozár rovněž zraněn, neboť při přestřelce utrpěl průstřel plic, byl ještě schopen doběhnout k vozidlu a přivolat pomoc.
Jisté je, že po dobu jedné minuty úplně utichla veškerá komunikace v éteru. A pak to přišlo. „Lípa 100, Lípa 100, Lípa 100, Lípa, všem hlídkám v blízkosti Nuselské ulice. Máme oznámení o střelbě Nuselská 118. Zranění policisté, Echo 2 se mi nehlásí. Kdo jede pomoci?!“
Na zmíněnou adresu v tu chvíli vyrazily snad všechny hlídky z okolí. Věděli, že kolegy v problémech prostě nechat nemohou. Bylo však už pozdě. „Lípa, Lípa, Echo3, nacházejí se zde dva těžce zranění policisté, mrtvý pachatel a starší muž s lehkým zraněním,“ oznámila smutnou zprávu první hlídka, jež na místo tehdy dorazila.
Později bylo zjištěno, že mrtvým pachatelem, kterého měla policie zadržet, byl nebezpečný celostátně hledaný vrah Jiří Zounek. Oba policisté po jeho útoku skončili ve velmi vážném stavu v nemocnici. Luboš Kozár se ze střelných zranění vzpamatovával rok. Podpraporčík Michal Braniš, kterému bylo v té době 26 let, zemřel po měsíci a dvou dnech v nemocnici. Bylo to 17. 7. 1997. V červenci měl přitom ukončit svoji službu u pražské policie a přejít k cizinecké policii středočeského kraje. Na světě za sebou nechal sedmiměsíčního Daniela a družku Veroniku. Stal se první obětí z Pohotovostní motorizované jednotky v Praze od roku 1989.
Témata:
Související
Na Oplíštila byl v té době podán návrh na vzetí do vazby, protože byl zadržen při vloupání do bytu. Ale soudce návrh neakceptoval a propustil ho. Během dvou dnů to dopadlo takhle. Děsně jsme tenkrát toho soudce nenáviděli....