Diabetik Dalibor přišel kvůli covidu o tátu: Sám skončil v nemocnici s těžkým zápalem plic
Dalibor (58) má diabetes druhého typu. Před nákazou žil aktivní rodinný i pracovní život. Každoročně najezdil na 50 tisíc kilometrů po Česku i v zahraničí. Pak se nakazil covidem-19 a jeho život se obrátil naruby. Nemoci podlehl jeho otec, také diabetik. Pandemie zasahuje některé skupiny obyvatel výrazněji než jiné. Jednou z ohrožených skupin jsou právě lidé s cukrovkou. Ten je druhou nejčastější komorbiditou zemřelých s covidem-19. Diabetici jsou obecně vystaveni zvýšenému riziku vážných infekcí. Cukrovka je v Česku i ve světě jednou z nejrozšířenějších chorob.
„Nákazou covid-19 jsem onemocněl s manželkou v lednu letošního roku. Nejprve se objevil kašel a občasná horečka, nic vážného. Cítil jsem se poměrně dobře, léčil se doma, užíval léky proti horečce, kašli a na bolest. Po dvou týdnech domácího léčení a zlepšení se však můj stav náhle zhoršil. Nemohl jsem se vůbec nadechnout, v časných ranních hodinách mi manželka musela zavolat sanitku,“ svěřuje se Dalibor z Moravskoslezského kraje, který se léčí s diabetem 2. typu.
Diabetes je komplexní onemocnění, které vyžaduje kontinuální součinnost (dobře edukovaného) pacienta a lékaře. V rámci pravidelných kontrol hodnotí odborník míru kontroly nad onemocněním, tj. jak společně zvládají pomocí léčiv a režimových opatření optimalizovat hodnoty glykémie (hladiny cukru v krvi), krevního tlaku, lipidů a udržet optimální tělesnou hmotnost.
Diabetici vynechávali kontroly
V průběhu koronavirové pandemie se intenzita pravidelných návštěv u lékařů snížila. „Telemedicína včetně možnosti telefonických kontrol a e-receptu v mnohém pomohla. Je však třeba si uvědomit, že standardní péči nahradit nedokáže,“ vysvětluje MUDr. Martin Prázný, vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP.
Často proto nedochází k pravidelným, osobním konzultacím, sledováním glykémie, úpravám léčby ani doprovodným vyšetřením, která jsou u pacientů s diabetem nezbytná. Ke zdravotním komplikacím se zároveň přidala další – zvýšené riziko horšího průběhu onemocnění covidem-19.
„Apelujeme proto na pacienty, aby nezanedbávali pravidelné lékařské kontroly, diskutovali s diabetology zlepšení jejich léčby a požádali je o vyšetření, na která mají nárok ze zdravotního pojištění, např. dlouhého cukru, očního pozadí. Dobře kompenzovaný diabetik má totiž v případě nákazy covid-19 lepší prognózu,“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Týden na covidové jednotce
Záchranka odvezla Dalibora do nemocnice, kde diagnostikovali středně těžký průběh covidu-19 s oboustranným zápalem plic. „Další týden jsem strávil hospitalizací na covidové jednotce. Moje rodina prožívala moji nemoc velmi těžce. Týden před tím, než jsem skončil v nemocnici, totiž covidu-19 podlehl můj otec, také diabetik,“ říká k tomu Dalibor.
Dále popisuje, že několik dní byl léčen s intenzivním kyslíkem, kdy byl slabý, vyčerpaný a nemohl se pořádně nadechnout ani spát. Postupně se mu udělalo lépe a byl propuštěn do domácího ošetřování.
„V měsících po nákaze jsem byl velmi unavený. Hodně mi tehdy pomohl pobyt na zahradě a čerstvém vzduchu. Nyní už se cítím lépe, snažím se odpočívat a být s rodinou. Pracuji většinou online, každoroční cestování do velké míry odpadlo hlavně kvůli omezením v navštěvovaných okolních zemích nebo navštěvovaných společnostech,“ dodává Dalibor s tím, že informace o covidu-19 jsou rozporuplné a nekonzistentní, což má bohužel nepříznivý dopad i na řádnou léčbu diabetu.
Vliv diabetu na průběh covidu-19
Dostupná data v ČR ukazují, že diabetes je druhou nejčastější komorbiditou zemřelých s covidem, trpěla jím téměř jedna třetina zemřelých pacientů. Zároveň, poslední unikátní data z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS, ÚZIS) ukazují meziroční, skokový nárůst zemřelých pacientů s diabetem, a to téměř o 20 %. V předchozích letech se úmrtnost pohybovala mezi 35 – 37 tisíci pacienty ročně, v roce 2020 poskočila na 45 279.
Česká data nejsou ve srovnání se zahraničím ničím výjimečná. Z informací amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí vyplývá, že diabetes se pojí s vyšším rizikem úmrtí, a to zejména při horší kompenzaci. Byl popsán více než trojnásobný nárůst úmrtí.
- Podíl diabetiků 2. typu u pacientů s covidem-19 v USA činil u nehospitalizovaných pacientů šest procent, u hospitalizovaných již 24 procent, mezi přijatými na jednotku intenzivní péče pro těžký průběhu onemocnění covid-19 bylo 32 %.
- V Itálii byla hlášena 17 % prevalence diabetu u pacientů, kteří byli pro vážný průběh covid-19 přijati na jednotky intenzivní péče.
- Ve Velké Británii bylo na jednotky intenzivní péče přijato 18,3 % diabetiků s vážným průběhem covidu-19.
- Další studie prokázala významnou převahu diabetiků zemřelých na covid-19 ve srovnání s přeživšími na odděleních jednotek intenzivní péče ve Španělsku (30,5 % vs. 19,75 %).
Češi přibírají
Dostupné zahraniční studie v odborných, recenzovaných časopisech dále potvrzují, že pro pacienty s diabetem jsou vysoké i nízké hodnoty glykémie rizikovými faktory v případě nákazy covidem-19.
U pacientů s nedostatečně kontrolovanou glykémií byl navíc pozorován nárůst závažnosti onemocnění a také nárůst úmrtnosti. Obdobně tomu je s obezitou, která často diabetes provází.
Pacienti s obezitou byli během pandemie častěji hospitalizování a jejich prognóza byla výrazně horší. Což dokreslují i slova prof. Prázného: „Přestože nemáme k dispozici česká souhrnná data, víme jednoznačně, že se během pandemie snížila pohybová aktivita obyvatel a populace v souhrnu přibrala na hmotnosti. Společně se zvýšenou psychickou zátěží může tato situace vyústit ve zhoršení kompenzace diabetu. V případě, že není včas zachycena, zhoršuje se prognóza pacientů v případě onemocnění covidem-19.“
Lékař: Je třeba vrátit se k běžné péči
Diabetes představuje významné zdravotní riziko minimálně pro jednu desetinu české populace. V době pandemie se k možným zdravotním komplikacím a komorbiditám přidává i riziko závažného průběhu a úmrtí na covid-19. „Proto je nyní nezbytně nutné, aby společně s dodržováním všech epidemiologických opatření a očkováním, docházelo k návratu k běžné péči o pacienty s diabetem, a to se všemi obvyklými vyšetřeními,“ vysvětluje prof. Prázný.
„Snahou všech zainteresovaných, tedy lékařů, pacientů, pacientských sdružení, ale i institucí – Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i profesních sdružení by měla být usilovná snaha o včasnou diagnózu prediabetu, diabetu a adekvátní léčbu podle současných vědeckých poznatků. Tím lze zajistit nejen lepší zdravotní stav, vyšší kvalitu života pacientů, ale i značné úspory na intenzivní léčbu komplikací, komorbidit i covidu-19,“ dodává závěrem Mgr. Dvořáček.
