Mladým pacientům způsobil covid psychické potíže. Objevily se i sebevražedné sklony

Neurolog Sam Pleasure se se svým týmem detailně zaměřil na tři teenagery, u kterých se po vyléčení z covidu rozvinulo hned několik psychických poruch. Všichni tři vyžadovali hospitalizaci v psychoterapeutickém zařízení.

Dopad koronavirů na psychiku člověka zaznamenali vědci podle vedoucího výzkumu již během epidemie viru SARS-CoV-1. Na základě poznatků z doby epidemie byla odhalena určitá spojitost mezi zhoršením duševního zdraví a infekcemi podobnými nákaze koronavirem. „Jakožto neurologové jsme zvyklí o těchto věcech uvažovat jako o poinfekčním fenoménu,“ řekl pro DailyMail Pleasure. „Z literatury o viru SARS víme, že incidence byla tehdy poměrně vysoká.“

Ačkoli přímá návaznost zatím kvůli minimálnímu počtu případů není jasně dokázaná, experti jsou přesvědčeni o tom, že se nejedná o náhodu. Covid-19 (neboli SARS-CoV-2) má podle nich podobný efekt na psychiku jako jiné podobné infekční nákazy.

Obézní děti, těžký covid: Nadváha zvyšuje riziko vážného průběhu dvojnásobně, ukázala studie

Vina imunitního systému

Psychické poruchy má zřejmě na svědomí zánět v mozku, který může vzniknout v důsledku reakce imunitního systému. Pokud dojde k zanícení mozkové části zodpovědné za myšlenkové pochody a vědomí člověka, může se podle Pleasura rozvinout nejedna duševní choroba.

Poruchy Pleasure kategorizuje jako takzvaný „long covid“, tedy dlouhodobé příznaky nemoci, které přetrvávají týdny až měsíce po vyléčení z nákazy. Podle neurologa se totiž i časté přetrvávající symptomy, jako je ztráta čichu a chuti, extrémní únava, bolesti hlavy a mozková mlha, přímo vážou na záněty v mozku pacienta. Jasnou příčinu long covidu ale vědci zatím neodhalili.

Kromě psychického stavu má covid vliv i na náladu a rozpoložení. Blesku Zprávám to potvrdila lékařka Martina Koziar Vašáková. „Uvědomme si, že to není jen o plicích a dýchání. Virus se jako první setká s centrálním nervovým systémem skrze čichový kanál. Lidé pak mohou mít i problémy s pamětí, s náladou.“

Přehledně: Vládní novinky pro školáky i učitele. A zákaz vstupu neočkovaných do práce?

Sebevražedné sklony a agrese

Pacient číslo jedna, na kterého se vědci během výzkumu zaměřili, ještě před nákazou trpěl úzkostnými stavy a depresí. Jeho stav se ale po nemoci výrazně zhoršil a pacient se začal „velmi náhle“ potýkat se symptomy paranoie, popsal Pleasure. Měl například neustále pocit, že ho někdo sleduje.

Pacientův stav se výrazně zlepšil vlivem imunoterapie a po měsíci léčby se jeho duševní zdraví vrátilo na úroveň před nákazou. Tím se odlišuje od druhého pacienta, který se s psychickými poruchami potýká doteď.

Ještě dávno před covidem byly druhému pacientovi diagnostikovány úzkostné stavy, vykazoval navíc určité mentální tiky. Po nákaze pacient ztratil schopnost se soustředit a dokončit rozdělanou práci, například domácí úkol. Během šesti týdnů začal mít představy o sebevraždě, neustále se mu měnila nálada, byl agresivní a nemohl spát. Do nemocnice byl přijat až deset týdnů po nákaze.

Jeho psychické zdraví se po šesti měsících přerušované léčby zlepšilo, dosud ale trpí některými z poruch. „Bude tu určitá podskupina lidí, jejichž stav se nezlepší pouze na základě psychoterapie,“ vysvětlil neurolog a dodal, že problematiku je třeba hlouběji prozkoumat.

Podle Pleasura se od dvou teenagerů třetí pacient výrazně liší. Ačkoli zpráva z toxikologie nic nepotvrdila, mladík přiznal, že si před rozvinutím psychických chorob vzal neznámou látku. Duševní problémy vymizely jen několik dní poté, co byl pacient přijat do nemocnice. To podle Pleasura dokazuje, že v tomto případě se jednalo o vedlejší účinek požité látky, nikoli covidové nákazy.