Plné očkování má jen třetina Čechů, v EU jsme na 17. místě. Nejlépe si vede Malta
Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. Od té doby bylo v České republice plně naočkováno 3 505 914 lidí, což je téměř 33 procent obyvatel. ČR je v tomto ohledu v EU na 17. místě.
Nejlépe je na tom v Unii malá Malta, kde bylo plně naočkováno téměř 76 procent obyvatel. Na druhém místě v EU je Maďarsko se zhruba 52 procenty naočkovaných a poté Kypr, kde je plně naočkováno 41,5 procenta obyvatel. Průměr Unie je 35 procent. Pokud se odhlédne od menších zemí s maximálně několika stovkami tisíc obyvatel, je na tom s očkováním na celém světě nejlépe Izrael, kde je plně očkováno téměř 60 procent obyvatel.
Přehled zemí EU podle podaných vakcín (řazeno podle procenta plně naočkovaných lidí):
| Země | Procento kompletně naočkovaných lidí | Procento lidí s alespoň jednou dávkou |
| Malta | 75,91 | 82,05 |
| Maďarsko | 52,37 | 57,00 |
| Kypr | 41,46 | 52,69 |
| Litva | 39,67 | 46,05 |
| Španělsko | 39,50 | 56,94 |
| Německo | 38,62 | 54,62 |
| Řecko | 38,07 | 47,86 |
| Portugalsko | 37,50 | 45,99 |
| Rakousko | 37,18 | 64,60 |
| Polsko | 36,73 | 53,60 |
| Nizozemsko | 36,18 | 60,21 |
| Dánsko | 35,95 | 56,21 |
| Belgie | 35,15 | 58,01 |
| Lucembursko | 34,65 | 40,94 |
| Slovinsko | 33,59 | 55,63 |
| Itálie | 33,24 | 57,48 |
| ČR | 32,78 | 46,85 |
| Švédsko | 31,38 | 31,38 |
| Estonsko | 31,21 | 50,28 |
| Francie | 31,20 | 49,32 |
| Lotyšsko | 30,27 | 35,48 |
| Slovensko | 29,52 | 37,32 |
| Chorvatsko | 28,29 | 36,74 |
| Rumunsko | 23,73 | 24,65 |
| Finsko | 20,81 | 43,09 |
| Irsko | 20,25 | 60,31 |
| Bulharsko | 11,82 | 13,96 |
ono je to jedno. Ona ta účinnost půjde dolů u všech. cituji:"Delta varianta ≈ indická (B.1.617.2, VOC), která se na přelomu roku 2020/2021 objevila v Indii. Potenciálně u této varianty dochází k menšímu účinku vakcín a léčiv na bázi monoklonálních protilátek. Vyšší riziko přenosu nebylo potvrzeno.
Jak vyplývá z popisu jednotlivých variant SARS-Cov-2, liší se zejména funkčními mutacemi v S proteinu. Velká část vakcín je cílena pouze na S protein, kterým se virus přichytává na buňky těla. Všechny čtyři vakcíny, které jsou schválené v ČR – Pfizer–BioNTech, Moderna, Oxford-AstraZeneca, Johnson & Johnson také vyvolávají imunitní odpověď jen proti S proteinu. Čím více mutací se v S proteinu objeví, tím menší může být účinnost vakcíny.
Jak již bylo uvedeno, stimulace a paměť imunitního systému po prodělání onemocnění COVID-19 se jeví komplexnější než po vakcinaci, imunitní systém člověka má širší repertoár „zbraní“ proti jednotlivým částem viru SARS-CoV-2, včetně T-lymfocytů namířených proti mnoha úlomkům všech virových proteinů. Proto lze předpokládat, že účinnost imunity po prodělání onemocnění COVID-19 nebude mutacemi tolik ovlivněna jako účinnost imunity získané po očkování výše uvedenými typy vakcín."
https://www.mc-praha.cz/mcp/sars-cov-2-mechanismy-imunitni-odpovedi-po-infekci-vakcinaci/
"