Rozvolnění na horách: Sníh roztál, vleky smí otevřít. Expert zmínil problém i české léto

Jaro se opět naplno ozývá, Češi oslavili první máj - a skiareály se snaží zapomenout na to, jak děsivou zimu prožily. Provozovatelé věří, že v květnu a dál bude přece jen o něco lépe. Zbytky sněhu sice na horách ještě zůstávají, zimní radovánky jsou však již pasé. A tak horská střediska vyhlížejí spíš turisty mířící na vycházky a výlety během letní sezony.

Havlíček zkoušel vleky spustit už v zimě

V rámci rozvolnění opatření Karel Havlíček (za ANO) oznámil, že od 10. května budou moci otevřít vleky a lanovky. „Rád bych zde uvedl režim rozvolnění, který nastane 10.5.,“ říkal vicepremiér na tiskovce 3. května. „Rovněž jsme pustili od desátého všechny vleky a lanovky, které byly z důvodu skiareálů uzavřené,“ podotkl.

Havlíček, který neúspěšně usiloval o otevření vleků již během zimní sezóny, následně čelil posměchu za to, že toto opatření ohlásil nakonec na jaře, kdy se řada sjezdovek již zelená a rozkvétá a roztávají ve vyšších polohách i poslední zbytky technického sněhu, který byl vyráběn zbytečně.

„Na tiskové konferenci dnes Karel Havlíček řekl, že vláda od 10. května otvírá vleky a lanovky ve skiareálech. Obdivuji všechny, kteří se v Česku živí politickou satirou. Když máte ve vládě takové komiky, musí být opravdu těžké je ještě trumfnout,“ rýpla si do vicepremiéra na twitteru šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Skiareály mohly mít za uplynulou zimní sezonu otevřeno devět dní. Počítají přitom velké škody, které jdou do miliard. A na lyžaře si budou muset počkat do podzimu. Během zimy opakovaně provozovatelé doufali, že už by konečně mohli otevřít. Nestalo se. 

Arenberger zmínil vlekaře na zasněžených svazích

Narážku na to měl během vládní tiskovky 6. května i ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO), když mluvil o postupu při rozvolňování pro změnu v kultuře. 

„My chceme nastavit ta pravidla co nejdříve, zřejmě ještě tento týden tak, aby už byl plán i na ty prázdninové měsíce. Pořád tedy s určitým mrazením zádech, abychom nedopadli podobně, jako vlekaři na zasněžených svazích v zimě,“ reagoval Arenberger s narážkou na kulturní pořadatele, kdy rozvolnění v tomto segmentu má být nově částečně vázané na incidenci, tedy počet nemocných na 100 tisíc obyvatel.

Odklízení sněhu v květnu: Fréza prorážela 5. května 2021 masu sněhu v traverzu mezi Výrovkou a kaplí Památník obětem hor v Krkonoších | ČTK/David Taneček

Poslední zbytky sněhu ještě v Česku jsou. A někde dokonce závěje. Ještě 5. května v Peci pod Sněžkou prorážela masu sněhu v traverzu u Výrovky v Krkonoších fréza. Ale jde o poslední místa a ne už tak obvyklé úkazy.

Poloviční řešení

Na otevření lanovek, které se již odkládat nebude a které lyžaři už nevyužijí, se provozovatelé více méně těší. „My samozřejmě už vůbec neřešíme zimní provoz, ten už někdy ke konci března a u velkých středisek v průběhu dubna postrádal smysl vzhledem k tomu, že mobilita byla omezena. Nám v podstatě šlo o to, abychom včas zahájili letní sezonu. K tomu ten termín 10. května je relativně dostačující,“ říká pro Blesk Zprávy ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

Upozorňuje však na problém, kdy provoz lanovek bude moci být spuštěn, ale některé důležité služby pro turisty nikoli. „Pokud nejedou alespoň zahrádky u restaurací, natož ubytovací zařízení, tak potom je provoz lyžařských lanovek poloviční,“ podotýká.

Otevření zahrádek restaurací je zatím v plánu o týden později - tedy od 17. května. Ubytování zatím povolené na soukromé cesty stále není. „My to nicméně hodnotíme opravdu vzhledem k létu. To, že to v zimě mělo být otevřeno dřív, je jiná story, ke které už nemá moc smysl se vracet,“ doplňuje Knot. 

Zahrádky nejisté. Penziony rovněž od 17. května?

Vicepremiér Havlíček však ve čtvrtek upozorňoval na to, že i u zahrádek, ale třeba i ubytování v penzionech je nutná incidence 75 případů na 100 tisíc obyvatel. Nyní je Česko na úrovni 118 případů na 100 tisíc obyvatel.

„Co se týká zahrádek, tak jsou následující podmínky - měla by být incidence na úrovni 75 (případů) na 100 tisíc obyvatel, my předpokládáme, že v pondělí 10. května by byla někde na úrovni přibližně stovky a je pravda, že jsme říkali, že to nemůže být dříve jak 17.5. ty zahrádky. Máme sedm dní na to, jestli by se nám podařilo srazit to na 75, nebo se k tomu velmi přiblížit,“ vzkázal Havlíček.. „Dneska to definitivně slíbit nemůžeme,“ podotkl.

Děti se vrátí do škol i v „horších“ krajích. Do divadla, kina i na pivo od půlku května?

„V úplně nejhorším případě to potvrzujeme až ve čtvrtek podle toho, jak se to bude vyvíjet. Já věřím, že v pondělí najdeme kompromis a podle mého názoru je šance, že by se to 17. mohlo pustit, myslím tím zahrádky. A současně s tím penziony a hotely v nějakém režimu, kdy by se testovalo na bázi antigenních testů. Rovněž je tam ale ta podmínka 75 (případů) na 100 tisíc (obyvatel),“ dodal Havlíček. Obava, zda jde opět o plané přísliby, zůstává i v tomto případě.

Nejasné ubytování: Bude stačit antigenní test?

Podmínky pro ubytování, které je pro provozovatele horských středisek jednou z dalších hlavních služeb, však nejsou stále vyjasněné. Otázkou je, zda budou nutné při ubytování negativní PCR testy, či postačí antigenní, jak naznačil Havlíček.

„Horská střediska jsou obecně o symbióze služeb. Nejenom lanová dráha, samozřejmě i ubytování, stravování a další navazující služby, kdy ubytování je samozřejmě klíčovou službou. Přál bych si, aby i rozhodnutí epidemiologů a skupin, které radí ministerstvu zdravotnictví, byla co nejvíc racionální a chytrá. Aby, když někdo kdo má očkování, prodělal nemoc a má protilátky, nebo má negativní PCR test nebo antigenní test, aby se udělat mohl. Plošná, zjednodušující opatření typu napálíme vám 25 procent kapacity a buďte rádi za to, že něco máte, rozhodně odmítáme,“ vzkazuje Knot.

A volá po tom, aby se zohlednily všechny možnosti, aby se skutečně mohlo pohodlněji cestovat a ubytovávat již brzy i v Česku. „To není jen o cestovním ruchu, který byl jedním z nejzasaženějších oborů koronaviru, ale v podstatě i o jednotlivých obcích, oblastech, regionech, mnohdy příhraničních,“ upozorňuje Knot na to, že i cestování a rekreace je pro tyto oblasti důležitým zdrojem obživy.

„Mám pocit, že mnohdy odborníci řeší spíš otázku zdravotní, epidemiologickou, proti čemuž není možno nic moc namítat, ale rád bych, aby si víc uvědomili i ty ekonomické a socioekonomické dopady, které tato situace měla a bude mít,“ dodává Knot.

Opatření mají „nacvičená“ 

Zimní uzavření skiareálů řada kritiků vládních opatření považovala za nelogické - vláda zapověděla Čechům pohyb na čerstvém vzduchu, skiareály byly připravené regulovat fronty před vleky i počet lidí na lanovkách, přesto spustit nemohly. A objevily se další potíže. Lidé na sjezdovky vyráželi i tak - sáňkovat, bobovat nebo třeba za skialpinismem. Shlukovali se, plnily se pak i běžkařské trati, kde problém nastal v momentě, když byl omezen pohyb přes hranice okresů.

Že přitom byli schopni regulovat dav i v zimě, to potvrzuje Knot i nyní. „My jsme celou zimu v podstatě od prosince měli jediné téma, a sice jak bezpečně umožnit provoz na lyžařských vlecích a lanových dráhách. Takže my jsme v tomhle velmi zkušení, byť tedy teoreticky. Pokud lyžařské vleky z logiky věci v létě nefungují a je to jenom o lanových drahách, tak ty věci můžeme překlopit do léta,“ poznamenává Knot. Šanci vyzkoušet opatření v častějším, pravidelném provozu, skiareály nedostaly.

Knot: Omezení kapacity na lanovce je zbytečné

Knot upozorňuje, že jsou připraveni kromě tradičních opatření jako 3R - roušky, ruce (tedy dezinfekce), rozestupy - dodržovat vše, aby byl provoz lanovek hladký a co nejméně rizikový. Zároveň se vyjádřil proti možnému omezování kapacit lanovek.

„My jen doufáme, že ta opatření budou rozumná. My jsme hromadná doprava osob. Lanové dráhy jsou na tom úplně stejně jako autobusy nebo metro - tzn. že určitě budeme respektovat věci typu respirátor, rozestupy, dezinfekce atd. Ale nemyslíme si, že vzhledem k tomu, že jízda lanovkou trvá několik málo minut a je ve venkovním prostředí, že by bylo potřeba přistupovat např. k omezování kapacity, nebo, nedej bože, nějaké PCR či antigenní testy. To je naprosto nadbytečné,“ upozorňuje odborník.

„Jsme připraveni k tomu přistoupit zodpovědným přístupem tak, abychom ochránili zdraví jak návštěvníků, tak obsluhy i místních obyvatel. Ale, jak jsme to říkali celou zimu, lanové dráhy rozhodně z hlediska epidemiologického nepatří mezi rizikové provozy,“ ujišťuje.

Miliardové ztráty

Horská střediska, do kterých se počítají nejen provozovatelé vleků, ale právě i navazující služby jako ubytování a restaurace, za letošní sezonu skončila ve ztrátě až 25 miliard korun. „U lyžařských areálů, které vyloženě provozují lanovky a vleky, je to kolem 3,5 miliardy korun,“ říká Knot.

Program Covid Sport III lyžařská střediska, který byl vypsán za miliardu korun, nápomocný podle Knota byl. Havlíčkovi proto za něj děkuje. „V rámci možností určitě pomohl a odvrátil to nejhorší. Je to 50 procent nákladů, které lyžařská střediska měla. Určitě to pomohlo, neznamená to ale, že by to tu situaci vyřešilo. Mnohá ze středisek se zadlužila, musí si brát velké úvěry, protože na druhých 50 procent nákladů samozřejmě musí vydělat a je potřeba si uvědomit, že už 13. března 2020 jsme byli nuceni uzavřít a teprve teď 10. května se snad pomalu začneme rozjíždět,“ uvedl Knot.

Za turistikou či na kolo

Z toho, že nyní budou moci spustit alespoň lanovku, se radují třeba i ve Ski & bike Špičák. „Konečně jsme se dočkali a je znám termín, od kdy budou moct být v provozu lanové dráhy. Tento víkend 8. a 9. května bude otevřena rozhledna, půjčovna kol, bikeservis a občerstvení v režimu výdejních okének. Následující víkend těmto službám přibude i lanová dráha a bikepark,“ uvádí provozovatelé šumavského areálu. Tamní kopce s nedalekými Černým či Čertovým jezerem lákají na jaře, v létě či na podzim nejen pěší turisty, ale právě i bikery.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Knot přitom doufá, že si lidé na české hory cestu najdou. Cestování po Česku již nijak omezené není. A s ohledem na nejasnou situaci v cestování do zahraničí někteří lidé pravděpodobně upřednostní tuzemské podmínky pro rekreaci.

„My tomu věříme, uděláme pro to všechno. Zákazníci ukázali i v zimě, že o české hory je zájem,“ podotkl s tím, že úroveň letních aktivit bude minimálně na loňské úrovni. „Každý rok se o 3 - 5 procent zvyšovala návštěvnost v letním období. Loňský rok byl již specifický, zaplnil jej hlavně červenec a srpen. Doufáme, že letos to bude i dál směrem k září a říjnu a budeme rádi, když naši občané budou cestovat po českých luzích a hájích, zejména českých horách,“ přidává Knot.

Bez krachů. Alespoň prozatím

Informace o tom, že některé areály vyloženě zkrachovaly, nemá. „Nepředpokládám to. Bude to těžká situace pro všechna střediska, ať už je malé, střední, nebo velké. Zatím ty informace nemáme. Je to ale o obrovském škrcení nákladů, odkládání investic, zadlužení se na několik let dopředu. Je možné, že v létě či před příští zimou se dozvíme o nějaké insolvenci či krachu. Zatím to není úplně na pořadu dne, což ale neznamená, že je situace jednoduchá,“ podotkl.

Léto bude lepší pro ubytovatele a restauratéry, věří Knot. „Pro provozovatele lyžařských středisek to samozřejmě není alfa a omega byznysu, nejsme v Tatrách ani Alpách. Jen pro několik málo středisek je léto podstatným příjmem, dá se to spočítat na prstech jedné ruky. Ale určitě je dobře, že se letní sezona rozjede, každý na to čeká a jsme rádi za každý den,“ dodává Knot.