Jsou školy ohniskem nákazy? Studii Středočeského kraje rozcupovali vědci i Prymula
České školy by po takřka půlroční přestávce měly uvítat ve střídavém režimu žáky prvního stupně, ostatní ročníky by se mohly postupně přidat, záležet bude na vývoji epidemie. Záměr oznámil ve čtvrtek ministr školství Robert Plaga (za ANO). Diskuse o tom, zda školy jsou, nebo nejsou ohniskem nákazy covid-19, přitom neutichají. Nejnovější studie, kterou nechal vypracovat Středočeský kraj ve spolupráci s dceřinou společností Univerzity Karlovy, firmou CUIP, ukazuje čísla, podle kterých jsou školy bezpečným místem, kde se nákaza nešíří. S tím nesouhlasí iniciativa Sníh, podle které má studie slabá místa. Jedním z nich je vzorek žáků, na kterých byla provedena. Podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly je důležitý také věk testovaných dětí.
Ještě nikdo a nic se nezasloužil o popularizaci škol mezi žáky jako epidemie koronaviru. Distanční výuka je náročná nejen pro ně, ale také pro rodiče a tlak na znovuotevření škol je obrovský. „My jsme v situaci, kdy ty školy už v nějakém režimu otevřít musíme, jde o to, udělat to opatrně, aby se nám ta čísla zase nezhoupla směrem, který nechceme,“ řekl Blesk Zprávám epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.
Není studie jako studie
Právě čísla už několikátý měsíc určují veškerý život nejen v Česku. Podle nejnovější studie Středočeského kraje vyplývá, že školy nejsou místem, kde by se nákaza masivně šířila. Problém téhle konkrétní studie podle iniciativy Sníh (jejímž členem je i epidemiolog Petr Smejkal, vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví) je ve vzorku zkoumané populace, která údajně ukazuje extrémně nízkou momentální testovou prevalenci (podíl nakažených ve sledovaném vzorku) nákazy mezi dětmi.
Jedná se totiž o výzkum ve školách, které navštěvovaly děti zdravotníků, učitelů a pracovníků integrovaného záchranného systému. V textu studie se uvádí, že u sledované skupiny byl v 60 procentech alespoň jeden člen domácnosti očkován a ve 30 procentech prodělal nákazu covid-19.
„Je logické, že v populaci, kde jsou rodiče takto chráněni, dojde k nižšímu přenosu na děti. V důsledku pak samozřejmě nedojde ani ke komunitnímu šíření ve školách, které jejich děti navštěvují," vysvětluje iniciativa Sníh na svém webu.
Se závěrem iniciativy souhlasí i Roman Prymula. „Tyto dílčí studie nereprezentují realitu. Byť se nedá přesně určit, jestli se dítě nakazilo ve škole, nebo doma, tak přes školu se ten virus šíří dál. Tohle pro mě není validní studie,“ řekl Blesk Zprávám a dodal, že testování ve školách má smysl, pokud se jedná o děti ve věku 10 let a starší.
Zkušenosti sousedních zemí
Příklady ze zahraničí ukazují, že rozvolnění škol by mohlo souviset se zvýšeným počtem nakažených. Sousední Německo před měsícem začalo opatrně pouštět děti do škol, s rouškami a v rotačním režimu. Z pozice premianta Evropy se země velmi rychle dostala na čísla, která kancléřku Merkelovou přivedla k myšlence opětovného lockdownu. K tomu nakonec nedošlo, ale k určitým omezením jednotlivé země musely přistoupit.
Rakousko otevřelo školy v únoru, čísla nakažených vyletěla a na východě Rakouska platí do 11. dubna tzv. Velikonoční uzávěra. Po svátcích se děti vrátí k on-line výuce a školy zůstanou zavřené. Francouzský premiér Emmanuel Macron ve středu oznámil, že se na tři týdny v zemi zavřou školy a omezí pohyb.
Původním záměrem opozice bylo nechat odporem k opatřením vychcípat seniory, Babišovy voliče. Nějak se jim to vymklo a ač tvrdí, že školáci jsou v bezpečí, mohla by likvidovat i své budoucí potencionální voliče.