Potíže AstraZeneca: Očkování zastavily další země. Česko pokračuje, vzkázal Blatný

Úmrtí po očkování v Itálii, ale i v Rakousku vzbudily obavy, společnost AstraZeneca si však stojí za tím, že její vakcíny jsou bezpečné.

„V současné době neplánujeme žádné změny a znovu říkám, že průkazný souvislost zatím není, pravděpodobně ani nebude. Není důvod postupovat nějak jinak, než v současné době postupujeme,“ uvedl v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Kromě vakcín AstraZeneca se v ČR používají vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna.

Po seveřanech zastavují očkování i Bulhaři

Bulharsko se dnes přidalo k zemím, které zastavily očkování proti nemoci covid-19 vakcínou AstraZeneca kvůli zprávám o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika naočkovaných osob.

Bulharská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bude platit do doby, než Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nepošle písemné ujištění vylučující veškeré pochyby o bezpečnosti této vakcíny.

Blatný: Lockdown i po 21. březnu, rozvolnění jen minimální. A těžký průběh i u mladých

Ve čtvrtek se pro stejný krok rozhodli Dánové. „Je zdokumentováno, že vakcína je bezpečná a efektivní. Musíme ale reagovat na zprávy o možných vážných vedlejších účincích zaznamenaných jak v Dánsku, tak i v dalších evropských zemích,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel dánské Státní rady pro zdravotnictví Sören Broström.

Následovala stejná rozhodnutí i v případě Norska a Islandu. Naopak Británie, Kanada či Austrálie uvedly, že vakcínu považují za bezpečnou a budou s ní nadále očkovat. 

Poláci pokračují

Na druhé straně Polsko dalo najevo, že tuto látku bude v boji proti koronaviru dál používat.

„Přínos očkování je neporovnatelně větší než potenciální takzvané postvakcinační příznaky,“ řekl na toto téma ve veřejnoprávním rozhlase náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. „Naši odborníci v tuto chvíli nedoporučují zastavit očkování vakcínou AstraZeneca,“ dodal.

Rakousko: Prošetřované úmrtí sestry

Na možné problémy s vakcínou firmy AstraZeneca poukázalo v posledních dnech také Rakousko.

Jednu z šarží přestala země používat poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nicméně ve středu oznámila, že zmíněná šarže vakcíny je podle předběžného vyšetřování v pořádku. Očkování tedy podle EMA nebylo příčinou zdravotních potíží žen z Rakouska.

WHO: Excelentní vakcína

Vakcínu, kterou vyvinula britsko-švédská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, EMA doporučila k podmínečnému využívání v zemích EU v únoru.

Některé státy rovněž již dříve rozhodly, že vakcínu AstraZeneca nebudou podávat lidem starším 65 let. Důvodem je skutečnost, že podíl starších osob zahrnutých do klinických studií byl relativně nízký, data se tedy týkala především efektivity v nižších věkových kategoriích. Firma AstraZeneca spekulace o nízké účinnosti své vakcíny u starších osob odmítá.

Premium

Virolog Černý o Sputniku i čínské vakcíně Sinopharm: Jak fungují a v čem tkví problém

Podle dnešního vyjádření mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisové jde o „excelentní“ vakcínu a není důvod, proč ji nepoužívat.

Průtahy v USA

Obavy se však přenesly i do USA, kde ve výrobních závodech leží desítky milionů nevyužitých dávek AstraZenecy a čekají na výsledky místních klinických studií.

Asi 30 milionů dávek vakcíny je již připraveno v ampulkách v továrně ve státu Ohio a výrobní závod v Marylandu má připraveno množství preparátu, které by vystačilo na několik dalších desítek milionů injekcí. O osudu těchto dávek se podle The New York Times vedou v Bílém domě intenzivní debaty. 

Výrobce požádal Američany o dávky pro EU

V diskuzích figuruje i samotná AstraZeneca, která požádala administrativu prezidenta Joea Bidena o možnost zapůjčit americké dávky Evropské unii, kde se jí nedaří dodržovat svoje distribuční závazky, což celkově zpomaluje rychlost evropské očkovací kampaně. Americká vláda to však zatím odmítá, řekl NYT jeden její nejmenovaný činitel.

„Dozvěděli jsme se, že jiné vlády požádaly USA o darování dávek (vakcíny) AstraZeneca a požádali jsme vládu USA, aby tyto požadavky pečlivě zvážila,“ prohlásil mluvčí farmaceutické společnosti Gonzalo Viňa.

„Pokud budeme mít nadbytek, budeme jej sdílet se zbytkem svět,“ uvedl Biden obecně o amerických zásobách vakcín. „Začneme však tím, že se postaráme nejprve o Američany,“ dodal prezident.

Snížení dodávek pro unijní státy

Společnost AstraZeneca nyní předpovídá, že její dodávky vakcíny proti covidu-19 pro Evropskou unii do konce března dosáhnou objemu asi 30 milionů dávek. Ukazuje to interní dokument, ke kterému se dostala agentura Reuters.

AstraZeneca tak údajně dále snížila svou předpověď poté, co se na začátku roku ukázalo, že nedodá původně slíbených 90 milionů dávek.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna oznámila, že EU bude mít od britsko-švédské společnosti do konce března asi 40 milionů dávek. Zmíněný dokument s datem 10. března, který byl předložen unijním činitelům, ale ukazuje, že AstraZeneca nyní očekává doručení 30,1 milionu v součtu za první čtvrtletí.

Zpomalení podle Reuters znamená další ránu pro plány EU ohledně očkování proti covidu-19, které komplikují problémy se zásobováním a pomalá vakcinace v některých členských zemích.

Vývoj a potíže vakcín AstraZeneca

• Švédsko-britská farmaceutická firma, která se zaměřuje na výzkum a vývoj léků proti onkologickým, kardiovaskulárním, gastrointestinálním, respiračním a zánětlivým onemocněním, vyvinula vakcínu v loňském roce ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.
• Vakcína je rekombinantní očkovací látkou. Vyrobena je na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Podává se ve dvou dávkách, mezi jejich aplikacemi by měl být odstup 28 dní. Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia, kdy má roční trvanlivost.
• Klinické testy prokázaly, že vakcína od společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Při testech vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje.
• Jako první země na světě schválila vakcínu k nouzovému použití Británie, která také začala 4. ledna touto látkou jako první očkovat. K nouzovému použití poté vakcínu schválily také například Argentina, Indie či Mexiko. V USA se očekává schválení v dubnu, protože se čeká na prokázání účinnosti u starších lidí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila průběžné posouzení látky loni v říjnu, Evropská komise schválila na základě doporučení EMA podmínečnou registraci 29. ledna.
• U proticovidové vakcíny AstraZeneca se již od fáze schvalování objevují pochybnosti o její účinnosti u starších lidí, v lednu se například v německých médiích objevily informace o tom, že není účinná pro lidi starší 65 let. Německá očkovací komise poté doporučila, aby byla látka používána jen u lidí do 64 let. Evropská agentura pro léčivé přípravky poté konstatovala, že většina testů na přibližně 24.000 lidech zahrnovala dobrovolníky ve věku do 55 let.
• Začátkem března ale Německo svůj postoj změnilo, když očkovací komise Stiko při Institutu Roberta Kocha (RKI) rozhodla, že je možné vakcínou AstraZeneca očkovat i seniory starší 65 let. Stejný věkový limit pro očkování vakcínou AstraZeneca zrušilo ve stejné době také Rakousko. Údaje zveřejněné ve velkých studiích podle tamního ministerstva zdravotnictví ukázaly, že omezení není potřeba a přípravkem je možné očkovat i lidi nad zmíněnou věkovou hranicí.
• Zelenou pro očkování starších občanů daly vakcíně v uplynulém týdnu i další země jako Dánsko nebo Itálie. Řím ale rozhodl, že preparát od firmy AstraZeneca nemá být podáván lidem s chronickými nemocemi. K zrušení věkového limitu přistoupilo také Rumunsko, kde vakcínu měly dostávat pouze osoby do 55 let.
• Vakcína AstraZeneca je také jedním ze tří preparátů, které se pro očkování proti koronaviru požívají v ČR. Zbylé jsou od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
• V posledních dnech se ale několikrát objevily další zprávy o možných komplikacích po použití vakcíny AstraZeneca. Rakousko například přestalo používat jednu ze šarží poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií. EMA nicméně ve středu oznámila, že šarže je podle předběžného vyšetřování v pořádku a očkování nebylo příčinou zdravotních potíží žen.
• Dánské zdravotnické úřady ve čtvrtek 11. března oznámily, že pozastavují očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána.
• V pátek 12. března zastavilo očkování touto vakcínou i Bulharsko.
• Zastavit očkování touto vakcínou se rozhodlo i Thajsko. „AstraZeneca je dobrá vakcína, ale vzhledem k tomu, co se stalo... by ministerstvo zdravotnictví chtělo krátkodobě odložit užívání této vakcíny,“ uvedl stálý tajemník ministerstva veřejného zdraví Kiattipchum Wongdžit. Thajsko si může odklad očkování dovolit, protože se mu díky karanténním opatřením a kontrole hranic do značné míry podařilo dostat druhou vlnu epidemie covidu-19 pod kontrolu, dodal Wongdžit.
• Podle agentury Reuters AstraZeneca opět snížila plán dodávek vakcín pro EU. Z původních 90 milionů má jít za první čtvrtletí o 30,1 milionu dávek.