Slabé a silné stránky EU v boji s covidem: Nákupy terčem kritiky. Podcenila Unie situaci?

Měl to být velký úspěch Evropy. Od začátku se idea společného rámce pro nákup vakcín jevila jako nejlepší způsob, jak obstarat očkování za co nejlepší cenu a v dostatečném množství pro naočkování 456 milionů občanů do léta 2021. Strategie zkoncipovaná loni na jaře Paříží a Berlínem ve shodě s Evropskou komisí brzy přesvědčila ostatní členské země. Jen Maďarsko je výjimkou, nakupuje ruské a čínské vakcíny.

Teď je Evropa terčem kritiky – zpoždění dodávek i nevyužité vakcíny na skladech, pochyby o smlouvách s farmaceutickými firmami a příklad z Velké Británie, Izraele a Spojených států, že to může jít lépe.

Epidemiolog Smejkal: Čekají nás těžké dny. A výpadek vakcín AstraZeneca není dobrá zpráva

„Představte si, jakou to udělá reklamu brexitu, když se za dva nebo tři měsíce Londýňané budou procházet parky a chodit do hospod,“ soptí sociálnědemokratický europoslanec Raphaël Glucksmann.

„Byli jsme příliš sebevědomí,“ udělala předsedkyně komise v politice poměrně nezvyklý krok – omluvila se. Ursula von der Leyenová předstoupila před evropské poslance a uznala chyby: „Podcenili jsme obtíže kolem masové výroby vakcín. Byli jsme příliš optimističtí, co se týká včasného dodání objednaných vakcín,“ cituje ji Le Parisien.

Dohled na farmaceutické firmy

Ale není vše ztraceno. Vedle komisařky pro zdraví se do pandemie pustil i její kolega pro průmysl Thierry Breton, v polovině února se postavil do čela unijního týmu pro koronavirové vakcíny. Slibuje dohlédnout na jejich výrobu v Evropě: „Několikrát denně komunikuji s šéfy laboratoří, mám i možnost je osobně navštívit, samozřejmě s ohledem na zdravotnická opatření,“ popsal deníku Le Parisien. „Továrna firmy AstraZeneca už například dokázala navýšit výrobu o 40 až 50 %. Věřím, že zpoždění doženeme.“

A komisař se snaží rozptýlit i skepsi, která v posledních týdnech panuje: „V normálních časech trvá najít fungující vakcíny pět, deset let. Tentokrát to lidstvo zvládlo za deset měsíců!“ hýří optimismem. „Pak musí následovat masová výroba. To taky žádá čas! Normálně trvá vytvořit produkční kapacity kolem dvou let, teď to zvládáme za pět, šest měsíců. Vakcíny na bázi mRNA či adenovirů se ještě nikdy nevyráběly. A tento boj vyhrajeme, jsem o tom přesvědčen.“

Křehká reputace farmaceutického obra: Je Pfizer v pandemii padouch, nebo hrdina?

Nákup vakcín možná nepostupuje tak rychle, jak se na podzim doufalo, společný postup však zabránil závodům a konkurenčnímu boji mezi sedmadvaceti státy – díky čemuž by dost možná farmaceutické firmy mohly prodávat dráž.

„Žádná evropská země sama o sobě nedisponuje nezbytnou infrastrukturou pro výrobu vakcíny. Dobrým měřítkem je kontinent. EU stanovila pravidla: Distribuce dávek bude podle velikosti populace. Není mezi námi obchodní válka,“ říká komisař Breton. Doufá, že do konce roku se v EU celkem vyrobí dvě až tři miliardy dávek jak pro necelou půlmiliardu unijních občanů, tak pro rozvojové země zejména v Africe.

A slibuje i brzkou dostupnost vakcín účinných na nakažlivější varianty SARS-CoV-2. „Za šest týdnů, dva měsíce zvládnou modifikovat RNA, obal z lipidových nanočástic se vůbec měnit nemusí,“ říká Breton.

Antivirová agentura EU

Evropská komise také chce dokázat, že dovede zmobilizovat expertizu. Když se ujímala jejího vedení, mezi svými plány zmínila von der Leyenová také vznik unijní agentury pro zdravotnické krize.

Před víkendovým online zasedáním Evropské rady komise navrhla založit inkubátor medicínského výzkumu zvaný HERA, který má po Evropě monitorovat šíření různých mutací koronaviru a koordinovat boj s nimi. V budoucnu by se z „inkubátoru“ mohla vyvinout Evropská antivirová agentura, uvádí Le Parisien.

Pro Evropu s jejím ideálem svobody pohybu byla první vlna pandemie noční můrou: Státy v panice jednostranně zavíraly své hranice a evropské dohody příliš neřešily. Vlády se dušovaly, jak je to mimořádné opatření, ke kterému už se neuchýlí. Jenže: druhá vlna.

Německo uzavřelo hranici s Českou republikou a rakouským Tyrolskem i na západě s francouzským departementem Moselle, kde se rozšířila jihoafrická varianta koronaviru. Omezení přeshraničního pohybu zavedla Belgie, Francie i další…

Evropská komise se taková opatření snažila koordinovat, aby dával pohyb po Evropě nějakou logiku a třeba šoféři kamionů se mohli náležitě připravit. Vlády to však často nerespektují, Brusel zrovna poslal kárající dopis šesti zemím. Na summitu Evropské rady minulý týden se zatím detailně nedohodlo, jak by měl vypadat covidový pas umožňující cestování očkovaným a kdy by se měl zavést.

Epicentrum: Jourová o kvótách na potraviny i covidu. Jak (ne)zvládáme z pohledu EU pandemii?

Zatímco zdraví je pro Unii novým teritoriem, hospodářská spolupráce je to, na čem se Evropa začala spojovat. A toto know-how hodlá uplatnit i vstříc ekonomické recesi způsobené pandemií a lockdowny, navíc v kombinaci s opatřeními pro omezení klimatických změn způsobených člověkem. V červenci se tak lídři všech zemí na zasedání Evropské rady dohodli na plánu obnovy v objemu 750 miliard eur (skoro 20 bilionů Kč) zvaném Nový zelený úděl.

„Je to zásadní dohoda, spočívá na principu společného zadlužení, což z ní dělá silný symbol solidarity vstříc budoucnosti,“ opěvuje ji Thierry Chopin z think tanku Institut Jacquese Delorse.

Jenže dohoda 27 zemí není jednoduchá věc. Sedm měsíců poté tak nebylo vyplaceno jediné euro. Celý proces drhnul na podmínce dodržování demokratických hodnot, což je problematické v Polsku a Maďarsku.